V dosud uvolněných materiálech z kauzy Jeffreyho Epsteina — záhadně zemřelého amerického finačníka, lobbisty a sexuálního predátora, proslulého zneužíváním nezletilých dívek a jejich naváděním k prostituci s jeho známými a klienty — figuruje řada magnátů i politiků. Jen několik ovšem patří mezi významné představitele zemí EU.

Od začátku roku 2026 do půle února zveřejnily americké úřady něco přes polovinu materiálů, které se k případu váží. V korespondenci přímo s Epsteinem či v Epsteinově síti služeb a kontaktů se přitom objevily zatím jen dvě významnější figury ze sedmadvacítky: bývalý francouzský ministr kultury Jack Lang a slovenský šéfdiplomat Miroslav Lajčák — několikanásobný ministr zahraničí Roberta Fica a bývalý předseda Valného shromáždění OSN.

Jak Lang, tak Lajčák už rezignovali na veřejné funkce, které v poslední době zastávali. Francouzský exministr je kvůli kauze doma vyšetřován, slovenský naopak hájen.

Úniky odhalují i další Epsteinovy kontakty v evropských zemích — španělský Confidencial píše o okolí někdejšího premiéra Aznara, rakouský Standard o biomatematikovi Martinu Nowakovi a prostředí Mezinárodního mírového institutu a podobně. S výjimkou Langa a Lajčáka však další vysoko postavení Evropané ve složkách pocházejí buď z Norska, kde se kauza dotýká bývalého premiéra Jaglanda, exministra zahraničí Brendeho i královské rodiny, nebo z Británie. Tam se týká zejména vrchovatě namočeného bratra současného krále a také významného labouristického politika Petera Mandelsona.

„Není to tak, že by se ve složkách jména evropských státníků neobjevovala. Příjmení stávajícího francouzského prezidenta se například objevuje ve 211 dokumentech. Ve většině případů jde nicméně o odkazy na novinové články či mailovou konverzaci o francouzské politice, do níž sám Macron či někdo z jeho vnitřního kruhu zapojen není (…) Po internetu kolují zmínky o stycích Macrona s Epsteinem či Macronově podílu na zneužívání nezletilých. Ty však nemají v dosud zveřejněných dokumentech oporu,“ uvádí francouzský Euronews.

Jeffrey Epstein dle dosud zveřejněné části materiálů působil jako profesionální přímluvce a zprostředkovatel investic, dealů či daňových a finančních čachrů pro vlivné a bohaté osoby z celého světa — zejména z USA, ale i z Británie, Blízkého východu či Ruska.

Vedle toho provozoval kvazikuplířskou síť dosud diskutovaného rozsahu, v rámci níž získával dívky různého věku včetně mladistvých (nejmladší oběti zjištěné americkým vyšetřováním bylo 14 let) a ty pak mimo jiné prezentoval klientům na svých večírcích, v některých případech i pod nátlakem.

Střední Evropa sloužila dle spisů Epsteinovi jako doslova „revír“ pro získávání těchto děvčat. V dokumentech je zmíněno i několik dívek z ČR, avšak pod zkrácenými jmény; pod celými zatím jen několik topmodelek, přičemž snad pouze Veronika Vařeková se měla s Epsteinem setkat přímo, a pak pornoherečka Zlata Rybářová (Diana Gold), která zprostředkovala Epsteinovi kontakty na další dívky.

Žádní čeští politikové se v dosud zveřejněné části spisů nevyskytují. Slovo „Prague“ se objevuje pouze v souvislosti s Epsteinovou návštěvou města, z níž je ve spisech toliko sada turistických fotografií.

Přesahy kauzy

Mezi analytiky i na nejrůznějších fórech se debatuje, zda mohl Epstein pracovat pro americké, ruské či izraelské tajné služby. Příslušná obvinění ve spisech zaznívají, vždy však jen jako mínění některého z vypovídajících v proběhlém vyšetřování. Jinak jde o závěry z nepřímých indicií, byť řada skutečností v případu působí vskutku konspiračně — například fakt, že Epstein nechal v každé své nemovitosti rozmístit kamery, z nichž se však oficiálně nedochoval takřka žádný videomateriál.

Ještě méně podložené jsou pak kolující zkazky o zneužívání malých dětí či kanibalismu. Některé Epsteinovy oběti ovšem opravdu mluví o mučení, a to ve formě svazování a bití se sexuálním podtextem.

Na druhou stranu je ze zveřejněných mailů zcela patrné, že Epsteinova síť sloužila v dílčích případech i ke snahám ovlivnit strategická obchodní rozhodnutí či velkou politiku, například kolem finanční krize po roce 2008 — i když i zde je otázkou, jak úspěšnému.

„Spisy z Epsteinovy kauzy neradno brát jen jako kupu skandálů, ale i jako politický archiv éry, v níž se některá zásadní rozhodnutí činila v rámci specifické skupiny mimo formální instituce,“ konstatuje Kostas Zafeiropoulos z řeckého deníku Efsyn.