Máme před volbami, takže na nás opět z každého rohu vyskakují politici, o kterých jsme od poslední kampaně téměř neslyšeli. Snad aby dohnali tuto ztrátu, expandují z tradičních reklamních ploch i do terénu. Menší strany s nedostatkem financí a vlivu se musí spokojit s plachtami na plotech a balkónech svých členů či jejich příbuzných nebo s úmorným rozdáváním letáčků v ulicích. Větší uskupení, zajištěné kapitálem některého ze svých mecenášů či předsedů, mají ovšem k dispozici mnohem širší paletu prostředků, které kreativně využívají ke svému zviditelnění.

Náměstí a pěší zóny měst se tak náhle stávají dějištěm nepřeberného množství veřejných akcí, na kterých mají voliči možnost poklábosit se svými zastupiteli, v uvolněné atmosféře, s bezplatným občerstvením a možná i nějakým tím doprovodným hudebním programem. Politici nám dávají najevo, jak moc stojí o náš názor, že v některých případech dokonce sami sobě schvalují zábor veřejného prostranství. Jistě za zcela férových podmínek… A pokud si tu někdo jiný v budoucnu bude chtít otevřít třeba stánek se zmrzlinou, všechno určitě proběhne stejně hladce. A opozice? Na tu už nejspíš nezbylo místo.

Plachty a další reklamní poutače již není nutné umisťovat jen ke známým, ale dají se postavit na mnohem frekventovanější veřejná prostranství — opět s bezproblémovým vyřízením povolení od příslušných úřadů, kterým propagované strany zpravidla vládnou.

Co když jsou ale všechny legální plochy využity, pivo zdarma teče proudem, ale v pokladně hnutí zbývá stále dost peněz?

Před tímto dilematem stál zřejmě také starosta městského obvodu Pardubice I a momentálně kandidát na senátora Jaroslav Menšík (ANO). Rozhodl se proto využít travnaté prostranství mezi nákupním centrem a hokejovým stadionem u nejrušnější křižovatky v centru Pardubic a obohatit tento už tak dost zubožený prostor o svoji nadživotní fotografii s heslem „Jsem jedním z vás“. To vše na konstrukci z lešení zatížené několika panely.

Pravděpodobně si zajistil nějaké formální schválení na svém vlastním obvodu, pod který pozemek spadá. Stavební úřad ovšem zjistil, že konstrukce nemá potřebné stavební povolení a zahájil řízení o odstranění stavby.

Celá akce je o to pikantnější, že sám Menšík minulý rok dával podnět ke stavebnímu úřadu na prověření legálnosti přístřešku občerstvení U Ľupťáka. Objekt přitom na místě stál 13 let a nikomu do té doby nevadil. Objevily se i názory, že za vším byly podnikatelské záměry v této lokalitě. Stavební úřad dospěl k závěru, že stavba je neoprávněná a trval na zákazu jejího užívání. Následovala petice, policejní zásah na neexistující demonstraci v místě a po menších úpravách hospoda jede dál. To vše jen pár metrů od mediálně provařené Holečkovy vily, která měla být podle stavebního úřadu také zbourána, než ji pardubičtí zastupitelé dodatečně zanesli do územního plánu.

Nechme se překvapit, zda bude stavební úřad v případě Menšíkova nelegálního billboardu postupovat stejně rázně jako předtím u přístřešku občerstvení v parku, nebo zda se tentokrát řízení smolně protáhne až do voleb…

Až půjdeme hodit svůj hlas novým kamarádům a kamarádkám z plakátů, kteří se snaží tvářit, že jsou jedni z nás, měli bychom si vzpomenout, jak se k veřejnému prostoru chovali před volbami. Protože ten, kdo je schopen obejít platné zákony jen aby nám ukázal svůj ksicht před volbami, nebude mít daleko k podobným praktikám ani po nich.

To už ale nikdo z voličů neuvidí. Až do další kampaně se vše podstatné bude odehrávat za zdmi úřadů, nikoliv na ulici.