↗

Každá země, která se snaží kvůli investicím a obchodu zlepšit vztahy s komunistickou Čínou, začne dříve či později protibetské hnutí v nějaké formě omezovat. Zobrazená momentka pochází z Indie. Policie na ní odvléká demonstranty z prostoru před čínskou ambasádou. Foto Sajjad Hussain, AFP

Plošně přítomný jev to zatím není, podobných případů ale přibývá. Již v několika muzeích po Evropě bylo za poslední rok zaznamenáno, že se ve výpravě tematických výstav buď předem obešla, anebo zpětně odstranila označení Tibet či tibetský. Příslušné území se v popisech exponátů přejmenovává na „himalájskou oblast“ nebo region Si-cang („Xizang“), jak označuje Tibet Čínská lidová republika. Nejen protibetští aktivisté, ale i další pozorovatelé upozorňují, že za současnými změnami stojí pravděpodobně tlak právě z Číny.

Ve francouzském Musée Guimet se nachází jedna z největších sbírek asijského umění v Evropě. Ještě loni na jaře se část výstavy obsahující mimo jiné tibetské exponáty jmenovala Nepál-Tibet. Následně se ovšem přejmenovala na „Himálajský svět“. Vystavovaný obsah přitom dle deníku Der Standart zůstal stejný. Proti náhle změně názvu se ohradili aktivisté i francouzská veřejnost.

Aktivistická skupina Students for a Free Tibet, která před pařížským Musée Guimet pravidelně protestuje, označuje odstranění termínu „Tibet“ za politicky motivované rozhodnutí s cílem zalíbit se čínské vládě. Hnutí se proti změně vymezilo také v petici. Autoři v ní uvádějí, že zástupci muzea opakovaně nevyhověli jejich žádosti o schůzku a nápravu.