Světoznámá socioložka migrace Saskia Sassenová zavítala v červnu do Prahy, kde vystoupila na konferenci o urbanismu, architektuře a společnosti reSITE. Pro diváky to byla příležitost seznámit se s jejím neortodoxním náhledem na fenomén novodobé migrace.

Saskia Sassenová přijela v první řadě varovat před systémovou změnou, kterou v současné době prochází uspořádání civilizace, a která se mimo jiné projevuje ztrátou životního prostoru na různých místech planety a generuje nový typ migrantů. Sassenová kritizuje sociální vědce, že nedostatečně pátrají po tom, co různé formy migrace uvádí do pohybu, v důsledku čehož jim tato uniká příčina významné části novodobé migrace.

Sassenová konstatuje, že impuls pro vznik migračního toku je vhodné přičítat nikoli množství individuálních rozhodnutí migrantů vydat se na cestu, ale jednání globálních ekonomických a politických aktérů, kteří pro migraci vytvářejí podmínky a stimuly. Na makroskopické úrovni migrace sleduje socioložka vzorce, jakési mosty, které umožňují migrantům volit jejich destinace a do velké míry vysvětlují migrační toky.

Právě to je podle na ní celém fenoménu migrace nejzajímavější — jak a za jakých podmínek vznikají mosty, které později budou nastavovat mantinely pro pohyb migrantů.

Sassenová konstatuje, že vznik novodobých migračních mostů lze zpravidla vystopovat do kanceláří západních vlád a jednacích místností globálních korporací. Za velkou část novodobé migrace jsou zodpovědní aktéři, které autorka ve své poslední knize nazývá „predátorskými formacemi“. Jedná se o propojení globálních politických a korporátních elit se systémovými kapacitami globálního kapitalismu, především s finančními trhy a v rámci nich dostupnými finančními nástroji, jako jsou po vypuknutí ekonomické krize často zmiňované deriváty.

Saskia Sassenová nás upozorňuje, že západní svět se nyní potýká s jiným typem migrace, než který známe z dvacátého století. Tehdy jsme pojmenovali dva typy migrantů — válečného uprchlíka a ekonomického migranta. V případě ekonomického migranta můžeme mluvit o silném subjektu — ačkoliv se pozorovateli může jevit jako pouhý uklízeč či sluha, můžeme mu přisoudit bohatou osobní historii a často i celou řadu schopností, které přesahují tento jeho či její definiční rámec: migrant je například vzděláním a prací doktor, ačkoliv se dočasně živí jako pomocná síla v kuchyni. Takový migrant se cíleně vydává do své destinace, aby tam mohl své schopnosti při vhodné příležitosti zúročit a v důsledku toho žít lepší život.

V současnosti se však stále častěji setkáváme s třetím typem migranta. Jím je migrant, kterého do pohybu uvádí ztráta životního prostoru. Ta je způsobena masivním skupováním půdy například pro účely plantážového pěstování rostlin či těžby. Půdu korporátní vlastníci využívají kořistnickým způsobem — vytáhnou zdroje a nechají za sebou ekologickými dopady znehodnocenou krajinu (mezi formy znehodnocení socioložka zahrnuje otravu průmyslovým odpadem, vyčerpání vodních zdrojů, ale také dopady změny klimatu).