Server Aktuálně.cz a Hospodářské noviny přinesly informaci o stagnaci Národní domobrany, která podle svých webových stránek působí v 771 obcích, má 2 475 domobranců a klade si za cíl bránit domovy občanů České republiky, jejich životy, zdraví a majetek.

Reportéři Hospodářských novin a Aktuálně.cz se pod pseudonymy zapojili do buněk Národní domobrany v řadě větších i menších měst po celém území České republiky. Díky tomu se dostali k seznamům domobranců těchto skupin a sledovali jejich schůzky a facebookové stránky. Podle reportérů aktivita skupin Národní domobrany snad s výjimkou Kolína skomírá a nic nenasvědčuje tomu, že by zde opravdu existovala akční jednotka, která by se pravidelně scházela a cvičila.

Za pozornost ale stojí jedna ze skupin Národní domobrany s názvem DEFENSO PATRIAM! (Bráním vlast!), jejíž činnost server Aktuálně.cz a HN nezmiňují. Hlavní náplní skupiny je právě fyzická a psychická příprava domobranců a veřejnosti formou pořádání akcí, které se zaměřují na cvičné střelby, taktiku přežití, sebeobranu či chování v krizových situacích. Skupina podle webových stránek Národní domobrany pořádala v uplynulých měsících dvě akce pojmenované STŘELBY I a STŘELBY II.

„V rámci těchto akcí se účastníci seznámili s palnými zbraněmi kategorie B/C (k jejich vlastnictví je třeba být držitelem zbrojního průkazu) a zbraněmi kategorie D (k vlastnictví stačí bezúhonnost a dosažení věku 18 let). Z každé zbraně bylo možné i vystřelit pod dohledem zkušeného střelce,“ popisuje akce konané skupinou DEFENSO PATRIAM! text na webu Národní domobrany.

Po skončení obou akcí se údajně objevily dotazy, zda by bylo možné uspořádat podobnou akci i v jiné lokalitě. Národní domobrana zde proto oslovuje s nabídkou konání podobných akcí na jimi vybrané střelnici nejenom své ostatní skupiny.

Velitel skupiny DEFENSO PATRIAM! David Buchtela, který podle Lidových noviny také založil pobočku Národní demokracie Adama. B. Bartoše na Praze 4 a je i jejím předsedou, rovněž na webových stránkách Národní domobrany postupně vydává jednotlivé kapitoly Minipříručky domobrance.

„Při čtení některých komentářů na facebookových stránkách Národní domobrany občas zahlédnu otázku „Co dál? Co mám(e) teď dělat? V následujícím příspěvku (a v navazujících dílech) bych se s vámi rád podělil, co by mohlo a mělo být každodenní činností domobrance, respektive skupin Národní domobrany,“ napsal Buchtela, který také působí jako vysokoškolský pedagog na České zemědělské univerzitě v Praze, zřejmě ve snaze povzbudit činnost domobranců.

„Hlavním mottem každého domobrance by se mělo stát myšlení vlastní hlavou, zvyšování fyzické kondice a učení se praktickým věcem, které mu (a jeho blízkým) pomohou přežít krizovou situaci,“ vysvětlil Buchtela.

I bez zbrojního pasu můžete mít zbraň, upozorňuje domobrana

V zatím posledním díle Minipříručky domobrance se zástupce velitele skupiny Národní domobrany DEFENSO PATRIAM! Jaromír Jelínek podrobně zabývá zbraněmi, k jejichž držení je nutný zbrojní pas, ale i těmi, které jsou volně prodejné po dovršení 18 let, „tedy skutečně dostupným pro každého,“ jak je na webu Národní domobrany zdůrazněno. Právě těm je věnována zvláštní pozornost.

„Nespornou výhodou zbraní kategorie D je fakt, že jsou volně prodejné (pro osoby starší 18 let) a tudíž neevidované. Zatímco zbraně na zbrojní průkaz máte prakticky jen zapůjčené od státu a stát vám je může kdykoliv odebrat. To zde neplatí, u těchto zbraní je předpoklad, že vám zůstanou i v dobách, kdy je budete potřebovat. Když o nich nikdo neví, nemůže vám je ani přijít sebrat,“ píše Jaromír Jelínek.

Jedná se buď o perkusní zbraně, které jsou nabíjené ústím hlavně a mají k dispozici pouze dvě rány, nebo o historické zbraně vyrobené nejpozději koncem roku 1890. V obou případech Jelínek zdůrazňuje použitelnost těchto zbraní.

„Do data 31. 12. 1890 bylo vyrobeno velmi mnoho zbraní konstrukčně prakticky identických se zbraněmi vyráběnými dodnes. Dají se koupit kousky v perfektním stavu bez problému použitelné ke střelbě,“ upozorňuje Jelínek. Také v případě perkusních zbraní zástupce velitele skupiny zdůrazňuje, že se některé z nich, co se týče energie náboje, plně vyrovnají nábojům vystřeleným z moderní pistole.

Už v červenci se představitel rady Národní domobrany a podplukovník v záloze Marek Obrtel na webu Národní domobrany ohradil proti textu, který vyšel v Lidových novinách o tom, že se Národní domobrana vyzbrojuje: „Ne, Národní domobrana jako taková se neozbrojuje. Ale v okamžiku, kdy se stane státem uznanou a legislativně zakotvenou organizací, bude podle zákona její vyzbrojování, vystrojování a celkové fungování zajišťovat a financovat stát — to je nakonec cílem nejen rady Národní domobrany,“ napsal Obrtel, podle kterého jde domobraně pouze o obranu našeho území.

Další z představitelů Národní domobrany František Krejča, který byl ještě koncem června tohoto roku členem Bartošovy Národní demokracie, kde působil jako předseda Místní organizace České Budějovice a Armádní a obranné komise a byl rovněž členem Kontrolní rady, ve videu komentujícím snahy Evropské komise omezovat držení zbraní rovněž zdůrazňuje potřebu se bránit.

„Realita je taková, jestli nic jiného nezbude, no tak se budeme bránit klackem, budeme se bránit prakem, budeme se bránit vidlema třeba, ale kdo se chce bránit, tak si zbraň najde, něco do ruky vezme, protože to odhodlání, rozhodnutí se bránit, to je zásadní,“ prohlásil Krejča.

Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová už dříve pro Deník Referendum uvedla, že v případě, kdy Národní domobrana působí pouze jako neformální sdružení, není možné ji rozpustit. „S tím se nedá nic dělat, ale v okamžiku, kdy by začali dělat akce, které by kolidovaly se zákonem. To znamená například, pokud by se snažili nějak preventivně zasahovat, bylo by to už v rozporu se zákonem a byli by stíhatelní. Ovšem jako jednotlivci,“ zdůraznila Wagnerová.