Zaorálkova cesta do Egypta byla ostuda
Peter TkáčČeský ministr zahraničí Lubomír Zaorálek pomáhá organizovat obchod českých zbrojovek s Egyptem. Vzhledem k charakteru tamního režimu pak znějí jeho slova o etice v byznysu značně pokrytecky.
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek vycestoval minulý víkend do Egypta rozvíjet s tamější juntou obchodně-ekonomickou spolupráci „s akcentem na obranný a bezpečnostní průmysl“. Součástí byla i jednání o „aktuální politické a bezpečnostní situaci v Egyptě“ a „regionálních konfliktech včetně hrozby ISIL“.
Členy podnikatelské delegace doprovázející ministra byli i zástupci českých zbrojařských firem. Ve hře je totiž například obrovská zakázka pro výrobce ručních palných zbraní Českou zbrojovku, která by mohla v zemi spustit licenční výrobu pistolí či samopalů. Prodej zbraní označil Zaorálek za naši pomoc ke „stabilizaci Egypta“. Šéf České zbrojovky Lubomír Kovařík zas hovořil o nutnosti vyzbrojit policisty a vojáky a „zajistit tak bezpečnost místních i turistů“. Ministr nevynechal ani střetnutí s prezidentem a pučistou Abdalem Fattáhem as-Sísím, s kterým mluvil o „boji s terorismem“ a pozval ho na návštěvu Prahy.
Je nepopiratelné, že bezpečnostní situace v Egyptě je vážná. Vládní jednotky nejen na Sinajském poloostrově čelí útokům militantních islamistických skupin a svět před časem vyděsil teroristický útok na ruské letadlo, při kterém zahynulo 224 lidí.
Problém však je, jakým způsobem egyptská vláda proti bezpečnostním hrozbám bojuje. Pod nálepkou „boje s terorismem“ se totiž často schovávají útoky proti lidskoprávním aktivistům a aktivistkám, potlačování opozice či omezování médií. Pod Zaorálkovým výrazem „pomoc ke stabilizaci Egypta“ si tak při překladu z Orwellova newspeaku můžeme představit spíše posilování brutálního režimu a jeho schopnosti potlačovat jakýkoliv projev nesouhlasu. Pod vládou Sísího totiž zažívá Egypt ještě drastičtější omezování lidských práv a svobody slova než během vlády jeho předchůdců, které jsme mimochodem vyzbrojovali vesele rovněž.
Byl zaveden faktický zákaz veřejných demonstrací. V případě, že se nějaké konají, jsou násilně rozháněny bezpečnostními složkami. Jen v lednu 2015 bylo při akcích připomínajících čtvrté výročí protestů na Tahrirském náměstí zabito dvacet demonstrujících. Známý masakr ze srpna 2013, při kterém během zásahu egyptských bezpečnostních složek zahynulo za jeden den přes 800 lidí, dokonce přinutil Evropskou unii aspoň na krátko pozastavit vývoz zbraní do této země.
Čeho se nejvíc bojí, je rozvrácený Egypt, zmítaný občanskou válkou nebo islamistickou revolucí.
Dvouletá vláda Muslimského bratrstva, na jejímž neslavném konci byl vášněmi zmítaný kolabující stát, byl dostatečným varováním.
Bojí se toho jako čert kříže a s pohledem na Afghánistán, Irák, Sýrii nebo Libyi se není čemu divit.
Navíc Egypt stojí na pomezí severní Afriky a Blízkého východu, je to významná země regionu, jeho rozvrat by znamenal souvislé jihovýchodní obklopení Evropy nestabilitou a válkou.
Tahle obava je skutečně mocnější než cokoliv špatného a kontroverzního, co kdy Sísí udělá.
Navíc je to teď o dost snažší, když má demokratický mandát.
Pokud jde o zbraně, je snad jasné, že když je nedodáme my, dodá je promptně někdo jiný - Američané, Rusové, Němci, kdokoliv.
Navíc sociální demokraté vědí, že jestli mají vyhrát příští volby, musí ekonomika šlapat. Jestli by to měl být souboj vášní a emocí v hospodářském marasmu, nemají v dnešní populisticky vyhrocené atmosféře šanci.
Celkový obraz je složený z menších dílů, zahraniční zakázky pro české zbrojovky jsou jedním z nich.
Zkrátka ČR jako zcela standardní západní země v reálpolitické situaci.
Což je opravdu trochu v rozporu se Zaorálkovou idealistickou deklarací.
Nicméně neměla by otázka spíše znít -- jak zabránit tomu, aby mohl být jeden dodavatel zbraní okamžitě nahrazen jiným ze široké škály nabídek?
Sísí síce vyhral prezidentské voľby, tie ale vyhral až 11 mesiacov po puči, ktorý ho dosadil do čela krajiny. Medzitým bolo najväčšie opozičné hnutie - Muslimské bratstvo - označené za teroristickú organizáciu a jeho členovia a členky kriminalizovaní. Bratstvo napokon voľby bojkotovalo. Takže áno, Sísí má mandát, otázka je nakoľko demokratický - voľby vyhral až po tom, čo fakticky znefunkčnil opozíciu.
Otázku "jak zabránit tomu, aby mohl být jeden dodavatel zbraní okamžitě nahrazen jiným ze široké škály nabídek?" si určite treba klásť, ale až po tom, čo my sami prestaneme byť dodávatelia zbraní do Egypta.