Obce Cejle, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná a spolky 2. alternativa, Bezjaderná vysočina a Čistá Rohozná z lokality zvané Hrádek na Jihlavsku se rozhodli odvolat své zástupce z Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti a na její práci se dále nepodílet.

Následují tak zástupce obcí z lokality Březový potok na Plzeňsku, kteří odvolali i předsedu tohoto uskupení. „Další fungování pracovní skupiny tak dostává vážnou trhlinu,“ komentují situaci zástupci spolků.

Založení skupiny, ve které působí zástupci obcí a spolků ze sedmi lokalit, zástupci zodpovědných státních úřadů a odborníci, bylo zdůvodněno úmyslem podpořit transparentnost v procesu vyhledávání hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů a lépe nastavit pravidla pro vyhledávání úložiště.

Nic z toho se prý ale nestalo. „Skupina se stala nástrojem Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), jak přesvědčit obce, aby souhlasily s průzkumy a v budoucnu i stavbou. Správa ignorovala odborné názory geologa, ohlasy z obcí vázaných místními referendy a neplnila ani pro ni závazná rozhodnutí Pracovní skupiny jako celku,“ píše se v prohlášení spolků.

„Ve většině obcí kolem Čeřínku proběhla referenda, která zavazují zastupitele, aby se proti hlubinnému úložišti bránili. Do Pracovní skupiny jsme byli nominováni, abychom tyto názory hájili a zastávali se našich občanů,“ připomíná starostka obce Hojkov Milada Duchanová, starostka obce Hojkov.

Výstupy z Pracovní skupiny podle jejích slov ale byly prezentovány tak, jako bychom s úložištěm u našich domovů souhlasili. „S tím se ztotožňovat nemůžeme,“ dodává. Podobně situaci komentuje Petra Nováčková za spolek 2. Alternativa.

„Navzdory názvu ve skupině žádný dialog neprobíhá, jen soustředěná manipulace a nátlak na obce ze strany SÚRAO, aby úložiště přijaly. Přestože Pracovní skupina má být poradním orgánem, nikdo její rozhodnutí nebere vážně. Nemá smysl trávit dlouhé hodiny na zbytečných jednáních, o jejichž výstupy nikdo nestojí,“ uvedla Nováčková.

Obce i spolky se proto formou otevřeného dopisu obrátily na ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. V něm si stěžují, že v médiích a na setkáních s veřejností sice SÚRAO odkazuje na Pracovní skupinu jako na doklad své komunikace s veřejností, avšak realita je opačná.

„S pracovní skupinou nejsou sdíleny podstatné informace, popřípadě jsou jí prezentovány informace pouze částečné a opožděné — tak, aby nebylo možné dění jakkoli ovlivnit. Zřejmou vůlí SÚRAO jakožto zástupce státu není vést s občany dialog, ale pomocí PR a netransparentních výzkumů veřejného mínění vytvořit dojem, že je s občany veden dialog a ti, v rozporu s výsledky místních referend, o úložiště vedle svých domovů stojí,“ píše se v dokumentu.

SÚRAO prý navíc ignoruje platná usnesení pracovní skupiny. „Jedná se například usnesení přijaté na 18. schůzi, žádající od SÚRAO kvantifikaci vylučujících kritérií výběru lokality,“ uvádějí zástupci spolků a obcí v dopise ministrovi průmyslu.

Veškeré kroky směřující k výběru lokality přitom běží dál bez jakékoli reflexe názorů Pracovní skupiny. „Způsobem, jakým je Pracovní skupina ze strany SÚRAO zneužívána se cítíme zneužiti,“ uzavírají dopis starostky obcí Hojkov a Nový Rychnov a zástupkyně místních spolků.