Ústavní soud v úterý zkritizoval Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) za její neschopnost účinného vyšetřování v případech podezření z nelidského a ponižujícího zacházení. Inspekce podle soudu musí znovu a lépe prošetřit trestní oznámení účastníka blokády nezákonného kácení na Šumavě proti zasahujícím policistům a zpřístupnit mu vyšetřovací spis. Soud také řekl, že pokud trestné činy policistů vyšetřují zaměstnanci GIBS, kteří jsou bývalými policisty, může být nezávislost takového vyšetřování pouze iluzorní.

Úterní nález se týká vyšetřování policejního násilí při blokádě nezákonného kácení v Národním parku Šumava. První senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele, který namítal, že nebylo účinně prošetřeno jeho trestní oznámení na policisty, kteří s ním měli jednat nelidským a ponižujícím způsobem v roce 2011, když protestoval proti kácení stromů v Národním parku Šumava.

Podle Ústavního soudu Generální inspekce bezpečnostních sborů při šetření trestního oznámení stěžovatele porušil jeho základní právo na účinné vyšetřování, které vyplývá ze zákazu nelidského a ponižujícího zacházení. „V demokratické společnosti je nepřípustné, aby případy nelidského a ponižujícího zacházení zůstaly nepotrestány, tím spíše, pokud se jich dopustí bezpečnostní složky státu,“ uvedl Ústavní soud. Proto je dle něj nezbytné, aby orgány činné v trestním řízení věnovaly šetření namítaného špatného zacházení zvláštní pozornost, aby bylo skutečně důkladné a splňovalo i další požadavky na účinné vyšetřování, a to v každém jednotlivém případě.

Stěžovatel Jan Skalík podal s pomocí Ligy lidských práv trestní oznámení na policisty, kteří jej dusili, škrtili a dupali mu po nohách, nechali zaměstnance správy národního parku sypat mu lesní mravence za krk a přivolali lesního dělníka, aby stěžovatele metr od jeho hlavy zastrašoval zapnutou motorovou pilou. Ústavní soud řekl, že kdyby se tvrzení stěžovatele prokázala, jednalo by se o nelidské a ponižující zacházení