Mulla Achtar Mansúr, vůdce fundamentálního hnutí Tálibán, byl v sobotu zabit americkým bojovým dronem. Obě vlády, afghánská i americká, dnes zprávu potvrdily. Jeho smrt může vyvolávat nečekané reakce, jak uvnitř hnutí, tak u pákistánské vlády.

Cílem dronu se stalo vozidlo v odlehlé oblasti jihozápadního Pákistánu, blízko afghánských hranic. Sobotní úder na otevřené silnici se uskutečnil v Balúčistánu, rozlehlé provincii, která je domovem mnoha vedoucích představitelů Tálibánu.

Hnutí Tálibán vládlo v Afghánistánu od poloviny devadesátých let až do roku 2001. Po příchodu amerických vojsk na konci tohoto roku, Tálibán ustoupil a dále působil v hraničních oblastech Pákistánu.

Mulla Achtar Mansúr, původem z  Kandáháru, se stal vůdcem hnutí po smrti Mulla Umara v roce 2013. Pod jeho vedením se Tálibánu podařilo opět vydobýt důležitá místa v Afghánistánu — Tálibán se i díky němu opět snažil prodrat k moci.

Každodenní smrtící útoky, včetně dubnového sebevražedného útoku v Kábulu, při kterém přišlo o život čtyřiašedesát lidí, stupňují tlak na afghánskou vládu. Té došla trpělivost a požádala o přísnější opatření proti sítím Tálibánu působícím na pákistánské půdě.

Islámábád již dlouho tvrdil, že jediný způsob, jak ukončit válku v Afghánistánu, je pokus o sjednání mírové smlouvy s Tálibánem. I přes velkou snahou současného afghánského prezidenta Ašrafa Ghániho i jeho předchůdce Hamide Karzaie se afghánské vládě nepodařilo s Tálibánem tuto smlouvu uzavřít.

Podle afgánského premiéra Abdullaha byl právě Mansúr tou „hlavní překážkou mírového procesu s  Tálibánem“, protože opakované žádosti afghánského lidu a vlády o ukončení násilí soustavně odmítal.

Důležitou pozici v této situaci ovšem zastává také Pákistán, který se vytrvalé brání afghánským nárokům na akci proti útočišti povstalců na pákistánské půdě. Podle Kábulu tato dlouhodobá pákistánská neochota stanovit přísnější kroky vůči Tálibánu dokazuje, že Islámábád ovlivňuje prostřednictvím hnutí fundamentalistů i politické události v  Afghánistánu.

Pákistán navíc přímo pomáhal Tálibánu v dobytí Afghánistánu na počátku devadesátých let a byl jedním z mála států, který jeho fundamentalistický režim oficiálně uznal.

Situace v Afghánistánu je velmi nestabilní. Některé provincie jsou pod vládou Tálibánu a afghánská vláda se cítí bezmocná. Naděje vkládané do mírové smlouvy navíc stojí na nejistých základech. Nelze mít jistotu, že Tálibán bude dodržovat své právní závazky…