Feministé ukazují drápky

Jiří Procházka

Mladá Fronta Dnes otiska rozhovor s herečkou Eliškou Balzerovou. Na to, kolikrát se v něm objevilo slovo feminismus, ukázal až neuvěřitelné neporozumění uvedenému pojmu.

Reaguji na skrytou výzvu Scarlett Wilkové v rozhovoru s Eliškou Balzerovou: „Muži, ukažte drápky.“ Wilková si v úvodu neodpustila kousavou poznámku: „Takže je namístě upozornění: feministky z tohoto povídání nebudou mít radost.“ Reaguji, přestože oslovuje feministky — považuji to totiž za výmluvné v tom smyslu, že autorka neví, co feminismus vlastně je, že má totiž i mužské zastánce.

Její druhé prohlášení („Paní Balzerová, myslím, že nás teď feministky přijdou zmlátit…“) pak považuji za vyloženě laciné. Chtěl bych tedy paní Wilkovou vyvést z omylu: jako feminista budu namísto násilí reagovat polemickým komentářem…

Paní Balzerová feminismus jako takový netematizuje, zato paní Wilková jej výslovně shazuje. Na úvod je tedy namístě velmi stručně vysvětlit, co onen feminismus vlastně je:

Feminismus je snaha o genderovou rovnost, rovnost mužů a žen. Opak feminismu je sexismus. Nechci jen nějak skrytě naznačovat, že paní Balzerová (které si velmi cením jako herečky) nebo Wilková (která je ve svém postoji shazování snah o genderovou rovnost alespoň konzistentní) jsou sexistické. Říkám to zcela otevřeně: obě dámy na některých místech prostě sexistické jsou, byť třeba nevědomě.

Paní Wilková by totiž jinak možná nepřehlédla zajímavý kontrast: Eliška Balzerová na jednom místě interpretuje fakt, že ženy nejsou dostatečně zastoupeny v politice, jako projev jejich nezájmu a ohrazuje se proti tomu, že by je měl někdo do politiky nutit. O chvíli dál však situaci, kdy se ženy realizují ve své profesi a věnují jí „veškerý“ jejich čas, pojímá tak, že ona sama si myslí, že by takové profese ženy dělat neměly a že by se měly věnovat partnerovi, dětem a rodině.

Je tu zdánlivý paradox, že jednou se řídí předjímaným přáním žen a podruhé svým názorem, jak by se podle ní ženy měly realizovat — o osobní názor jde ve skutečnosti v obou případech.

Feminismus není výsostně ženskou záležitostí, ale progresivním politickým programem s výraznou mužskou stopou. Kanadský premiér Justin Trudeau je jedním z jeho nejvýraznějších globálních proponentů. Foto Archiv redakce

Taková perspektiva jde proti duchu feminismu, který podporuje možnost svobodné volby. Jako feminista bych se tedy zajímal třeba o to, zda není na místě spíše změnit něco v konceptu dané pracovní pozice, než abych nutil ženy takové zaměstnání opustit, když je nelze sladit s rodinou. Případně bych se ptal po tom, zda ženy naopak nemají „radost“ (jak se Balzerová jinak obává) z profesní seberealizace a nepředjímal bych automaticky, že partnera (nebo partnerku) nebo děti mají či vůbec chtějí. A naopak bych se zamyslel, zda i někteří muži, partneři a otcové, nechtějí trávit více času s rodinou a zda nemají právo na onu „radost“, kterou chce paní Balzerová dopřát ženám, nad rámec své „živitelské“ role.

O tom je feminismus — o rovnosti a možnosti svobody bez ohledu na úřední pohlaví. Není o tom, že žehrám nad tím, jak to muži mají dnes těžší a chci to řešit jejich upnutím na svou stereotypní tradiční roli, kterou jim ženy údajně berou.

Ohledně politiky bych se pak zajímal, zda malé zastoupení žen není projevem nějakých institucionálních překážek, jakou je podobný rozhovor, který vsugerovává, že pro ženy je přirozené nechtít do politiky a naopak se realizovat především v rodině s dětmi a partnerem. Sama Eliška Balzerová přitom dlouho zastávala náročnou funkci ředitelky divadla.

Připomíná mi to jeden „výzkum“ rodičovství leseb a gayů, který poukazoval na to, že zatímco heterosexuální páry byly často v manželském svazku, páry stejného pohlaví prakticky nikdy. Interpretovalo se to jako projev nestability či nedostatečné oddanosti. Autor výzkumu naprosto přehlédl fakt, že do manželství jednoduše vstoupit nemohou (a ve státech, kde je to možné, taková možnost existuje poměrně krátkou dobu).

Vzhledem k tomu, že Eliška Balzerová považuje muže politiky často jen za technokraty, kteří mnoha slovy neřeknou nic, možná to mají být spíš ženy, které vystrčí drápky. Anebo feministky a feministé, díky nimž může být žena ředitelkou divadla a psát do novin.

Jenže feminismu to nestačí a usiluje třeba i o takové věci, jako je platová rovnost či srovnatelná možnost svobodné volby…

    Diskuse
    PH
    May 20, 2016 v 22.9
    Skvělé,
    je známkou zaostalosti v této oblasti, že "platová rovnost či srovnatelná možnost svobodné volby" se nazývá femininismus.
    Onehdy jsem četl, že ty hrdinné bojovnice proti kvótám se spíše bojí, že kdyby přiznaly, že jsou ženy diskriminovány, tak by nemusely ve svém postavení vydržet - což asi není zrovna případ E. Balzerové, u ní je to spíš záležitost ideologická.
    JN
    May 21, 2016 v 1.15
    Gentlemanské chování k ženám asi není dost genderově korektní,
    proto se kanadský premiér chová k té opoziční poslankyni tak neomaleně.

    VIDEO: Kanadský premiér Trudeau má problém. Poslankyně tvrdí, že ji udeřil
    Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/justin-trudeau-kanada-poslankyne-dq9-/zahranicni.aspx?c=A160519_190543_zahranicni_jkk
    JN
    May 21, 2016 v 1.36
    Kanadský feminista neukazuje drápky,
    ukazuje ostré lokty.
    IH
    May 21, 2016 v 10.34
    Když je hnutí z definice dobré a správné
    V článku vymezené termíny feminismus a sexismus nejsou podle mne až tak komplementární. Feminismus nevidím jako snahu o rovnoprávnost mužů a žen (dokonce ani žen a mužů). Vnímám jej jako celkem typické emancipační hnutí, jaké sílí s dosaženými úspěchy a nemá, podobně jako kyvadlo, schopnost zastavit se samo, prochází-li právě rovnovážným stavem. Vždy se v pravý čas objeví nějaké doklady toho, že rovnoprávnost ještě nenastala a nepovšimnuty nejspíše zůstanou případy existujících zvýhodnění. Pokud by feministky přistoupily k jejich důsledné eliminaci, provedou ženám nepěkný kousek. Podobný dopřáli komunisté dělníkům, když jim dali rovné, ba privilegované postavení, ale v porovnání s poměry jejich západních soudruhů je zároveň o leccos připravili.

    Ve feminismu objevily některé ženy "kouzlo" ideologického myšlení, které si v minulosti, jako leccos "vysokého", (téměř) uzurpovali muži. Představa, že ženám může být vlastní jen menší zájem o politiku (nebo třeba techniku) je ideologická par excellence, takže byla paní Balzerová jedna dvě vyřazena z elitního klubu feministů.
    MK
    May 21, 2016 v 11.45
    Pane Nusharte
    Chápu vás správně, že kdyby se stejně choval k muži, bylo by to v pořádku, nebo alespoň méně problematické? (V tom videu nic problematického nevidím, ale je tak mizerné, že to vůbec nic neznamená.)
    LV
    May 21, 2016 v 19.21
    Ono jde také to, že spíše než feminismus existují feminismy
    Feminismus liberální, feminismus katilický, feminismus nevím jaký...
    Požadavky těchto feminismů se liší a vždy se lišily.

    Mary Ward aktivně bojovala proti volebnímui právu žen, přitom stála u založení jedné z prvních dívčích kolejí v Briátnii.
    E. Rathbone odmítala v parlamentu požadovat stejné platy pro muže a ženy (a měla v dobovém kontextu naprostou pravdu, i když se to dnes nechápe a je to viděno jako něco reakčního)
    JN
    May 23, 2016 v 8.19
    Michaelu Kolaříkovi
    Nechápete mě správně. Mně je vždy sympatičtější slušnost před jakoukoliv ideologií, byť by se ta ideologie spravedlností a slušností zaštiťovala.
    MK
    May 23, 2016 v 10.39
    Pane Nusharte
    nemůžu říci, že bych s tímto přístupem 100% souhlasil, ale chápu ho, slušnost je velmi důležitá.

    Ale z vašeho prvního příspěvku nic takového nevyplývá, ten dává do souvislosti onen incident, který skutečně mohl být projevem krajního hulvátství, a to, že je Trudeau feminista. Já žádnou souvislost nevidím, a tak mi to připadá nefér. Být fér je taky hrozně důležité.
    JN
    May 24, 2016 v 1.11
    Michaelu Kolaříkovi - k té souvislosti
    Pokud se nemýlím, bylo právě to gentlemanské chování mužů k ženám z feministických pozic kritizováno jako "sexual harassment".
    JN
    May 24, 2016 v 1.21
    Pane Kolaříku, já bych to viděl asi takhle:
    Pokud například nějaký farář bude plamenně kázat o tom, že lakomství je špatné a že snáze než lakomec do království nebeského, projde velbloud uchem jehly, přičemž o tom faráři bude známo, že pro sebe žádá peníze za kdejakou maličkost, pak mohu s jeho kázáním sice věcně souhlasit, ale to kázání bude působit velice komicky nebo dokonce trapně.
    (V názoru na škodlivost lakomství ovšem panuje značná shoda, takže o tom není třeba kázat, zatímco v názoru na prospěšnost feminismu a gender mainstreamingu taková shoda nepanuje.)
    + Další komentáře