Jarní výběry prezidentských nominantů hlavních politických stran v USA označované souhrnně jako primárky vstupují do závěrečné fáze. Shoduje se na tom většina pozorovatelů nejpozději od minulého týdne. U republikánů se staly pomyslným mezníkem volby v Indianě 3. května, kde získal všech 57 delegátů Donald Trump a jeho poslední soupeři Ted Cruz a John Kasich, kteří uzavřeli před Indianou dohodu o vzájemné podpoře, respektive „neblokování se“, boj o nominaci vzdaly.

U demokratů je za mezník považováno nejčastěji „acelské“ kolo z 26. dubna, ve kterém Hillary Clintonová zvětšila zásadním způsobem svůj už tak značný náskok.

„Obě strany teď čekají ještě primárky v Oregonu 17. května, pouze demokraty pak primárky v Kentucky (rovněž 17. května) a pouze republikány primárky ve Washingtonu (24. května). Na začátku června pak bude samozřejmě ještě obří „kalifornské“ kolo, ale Trump je už nyní mezi republikány jediný uchazeč a Clintonová získala mezi demokraty takovou podporu, že má s pomocí svojí pětistovky superdelegátů nominaci takřka jistou (...) Šampióni obou stran jsou tedy jasní. Nyní se jedná o to, jako politiku budou prosazovat,“ shrnul aktuální situaci v úterním bloku kanálu TYT Ben Mankiewicz, jeden z analytiků stanice.

Oč nyní půjde

Znalci se shodují, že nominaci může oběma favoritům sebrat už jen naprosto mimořádný zvrat, který ovlivní průběh červencových konventů, kde dostávají vítězové primárek oficiální stranické posvěcení do vlastních prezidentských voleb. U republikánů by mohl takovýto zvrat způsobit například nějaký nově odhalený skandál. U demokratů se v dané souvislosti mluví nejčastěji o federálním vyšetřování Hillary Clintonové kvůli slavnému úniků mailů z dob, kdy byla ministryní zahraničí.

V obou stranách se ovšem stále politicky bojuje a bude bojovat dále.

U republikánů je boj skrytější. Donald Trump se snaží oslovit zbytek tradičního republikánského elektorátu, který podporoval dosud jeho soupeře, a zároveň získat další protestní hlasy. Jedná se také o jeho budoucí vztahy s republikánským establishmentem, protože jako případný prezident se stane dle amerických zvyklostí i pomyslnou hlavou strany, která ho nominovala.

Trumpovými hlavními soupeři v tomto vnitrorepublikánském boji zůstávají praví konzervativci, pro něž je pověstně prostořeký až hulvátský businessman příliš nemorální a liberální, lidé spojení s nadnárodními společnostmi, kterým se nelíbí jeho záměr postihovat americké firmy, jež převedly výrobu z USA do zahraničí, a také vůdčí postavy Republikánské strany, které odmítají Trumpa podpořit kvůli jeho urputné kritice jejich politiky. Naposledy se takto protitrumpovsky vymezili oba exprezidenti Bushové a poslední viceprezidentský nominant strany a dnešní předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.

U demokratů se vede boj otevřeně, protože levicovější soupeř Hillary Clintonové z primárek Bernie Sanders se rozhodl pokračovat v kampani až do posledního hlasování 14. června. Jeho deklarovaným cílem je nyní vyhrát v poslední části primárek co nejvíce, nejlépe o tolik, aby získat v celkovém součtu většinu delegátů, jejichž hlasy na konventu se přidělují na základě hlasů řadových voličů odevzdaných primárkách — tedy všech s výjimkou superdelegátů.