Prezident Guatemaly nabídl Trumpovi „levnou sílu“ na výstavbu hraniční zdi

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Nový guatemalský prezident Jimmy Morales nabídl republikánskému prezidentskému kandidátovi Donaldu Trumpovi „levou pracovní sílu“ na realizaci jednoho z Trumpových nejkontroverznějších slibů — výstavbu obří hraniční zdi mezi USA a Mexikem. Učinil tak v rozhovoru pro úternní španělské vydání newyorských Timesů. Pozorovatelé připomínají, že Morales byl před nástupem do prezidentské funkce známý především jako televizní bavič. Znalci však upozorňují, že výrok má svoje vážné přesahy.

Morales v rozhovoru doslova uvedl: „Tomu gentlemanovi, který chce stavět zeď, bych rád nabídl levnou pracovní sílu. Naše práce je vysoké kvality a rádi budeme stavět. Řekněte nám rozměry, my víme, jak na to.“

Počet přistěhovalců z čtrnáctimilionové Guatemaly žijících v USA se aktuálně pohybuje mezi jedním a dvěma miliony. Velikost jednotlivých imigračních vln přitom začala exponenciálně růst v osmdesátých letech, kdy v zemi gradovala občanská válka, v níž USA podporovaly tehdejší diktátorský režim.

Etnicky jsou Guatemalci většinou potomky středoamerických pralesních indiánských kmenů (asi z poloviny Mayů), tedy malého vzrůstu a velmi snědé pleti, a v USA mají rozšířenou image zaostalců, kteří se hodí nejvíce právě k nekvalifikované práci na stavbách.

Komentátoři z agentur připomínají, že Trump si v aktuální kampani pomáhá bezprecedentně rasistickými a sexistickými stereotypy, jejichž kritiku odbívá jako zhoubnou politickou korektnost. Zmíněný kontroverzní slib zněl doslova postavit na hranici s Mexikem velkou zeď proti přistěhovalcům, což jsou dle Trumpa většinou kriminálníci vysílaní záměrně mexickou vládou, a nechat jich Mexikem zaplatit.

Znalci pak ještě v kontextuálních poznámkách k interview prezidenta Moralese upozorňují, že ani sám Jimmy Morales není politicky nekontroverzní postava — k moci se dostal po loňských volbách vyvolaných velkými protikorupčními protesty; podle mnohých je ovšem bílým koněm guatemalské militaristické pravice.

Vývoji v Guatemale se věnoval loni v Deníku Referendum podrobně František Kalenda.