Týdeník Respekt v aktuálním čísle přišel se zjištěním, že majitel skupiny PPF Petr Kellner si v roce 1999 vzal od Investiční a poštovní banky (IPB) tajně přes společnost Cadogan Telecommunications se sídlem na Kajmanských ostrovech půjčku, jejímž poskytnutím banka tehdy zřejmě porušila zákon.

Informace, kterou týdeník Respekt zveřejnil v textu Jaroslava Spurného, plyne z tzv. Panama Papers. Spurného text vznikl ve spolupráci s Českým centrem pro investigativní žurnalistiku, které patří do sítě novinářů už více než rok analyzující dokumenty uniklé z panamské právně-poradenské společnosti Mossack Fonseca.

Úvěr poskytnutý Investiční a poštovní bankou tehdy podle Spurného pomohl skupině PPF rozšířit své podnikání z Ruska do České republiky a podílet se na rychle se rozvíjejícím a lukrativním odvětví telekomunikací.

Spurný v Respektu popisuje, jak k nám na jaře 1999 přichází zcela neznámá společnost Cadogan Telecommunications se sídlem na Kajmanských ostrovech a od Telecomu, který vlastní stát a několik kuponových majitelů, mezi nimiž je i PPF, kupuje za 1,2 miliardy korun montážní firmu Telekomunikační montáže Praha (TMP). Ta má v podstatě monopol na stavbu nových sítí a vysílačů v České republice v době expanze mobilních telefonů.

Peníze na koupi Telekomunikačních montáží Praha si společnost Cadogan Telecommunications půjčuje od Investiční a poštovní banky, která má v té době už problémy a trpí nedostatkem hotovosti. Týdeník Respekt připomíná, že v roce 2000 Česká národní banka, po té co převzala dohled nad kolabující IPB a provedla její hloubkovou kontrolu, poukázala na to, že půjčka společnosti Cadogan Telecommunications byla v rozporu s bankovním zákonem.

Týdeník Respekt: Není jasné, zda půjčka od IPB byla vůbec splacena

Podle ČNB se totiž v případě společnosti jednalo jen o prázdnou schránku bez jakéhokoli jmění, která byla založena pouze za účelem koupě Telekomunikačních montáží Praha. „Ale teprve teď zásluhou Panama Papers jsme se dozvěděli, že společnost Cadogan Telecommunications byla založena v roce 1996 na pokyn a pro potřeby Kellnerovy společnosti PPF,“ píše Jaroslav Spurný.

Respekt si klade otázku, proč za sebe PPF při nákupu Telekomunikačních montáží Praha nastrčila anonymní společnost. Tisková mluvčí skupiny Zuzana Migdalová na tento dodat týdeníku Respekt odpověděla: „Jde o příliš starou záležitost a v archivech PPF nelze dohledat podkladové materiály, a proto se nedokážeme k vaší otázce jakkoli vyjádřit“.

Spurný zmiňuje, že podle expertů a pamětníků mohlo jít o to, že skupina PPF měla u Investiční a poštovní banky tehdy už tak vysoké půjčky, že jí podle zákona banka nemohla poskytnout více, a proto PPF místo sebe nastrčila anonymní společnost, případně se mohlo jednat o způsob, jak krachující banku po dohodě s jejím vedením připravit o nějaké další peníze.

Respekt také upozorňuje, že není jasné, jestli půjčka byla vůbec někdy vrácena. Týdeník uvádí, že v panamských dokumentech lze dohledat, že po upozornění České národní banky na nezákonnost úvěru pro Cadogan Telecommunications půjčku v roce 2000 od Cadogan Telecommunications převzala společnost ČP finanční služby, která patřila České pojišťovně (tedy i IPB a PPF), ale jestli byl dluh nakonec splacen, se už neví.

Respekt připomíná, že vysvětlení, proč byla do obchodů skupiny PPF vtažena společnost Cadogan Telecommunications, mohou přinést další dokumenty z tzv. Panama Papers týkající se Kellnerovy společnosti. Jedná se například o příkazy podepsané Petrem Kellnerem k zaplacení nespecifikovaných „poplatků“ v celkové výši několika set tisíc dolarů za nejasné služby tajemných firem z daňových rájů, o kterých se podle Spurného nedá dozvědět nic z otevřených zdrojů, ani z panamských dokumentů.

Jaroslav Spurný upozorňuje, že podle odborníků svědčí výše poplatků o tom, že firma Mossack Fonseca mohla pro Kellnera zprostředkovávat mnohamilionové dolarové transakce. Na pátrání po významu Kellnerových platebních příkazů spolupracuje týdeník Respekt ještě s Českou televizí a Lidovými novinami.

Dokumenty Panama Papers se týkají 200 tisíc entit a pokrývají období 1977-2015 a jejich celkový datový objem přesahuje 2,6 terabajtů. Zjištění získaná z dokumentů zveřejňuje od počátku dubna 2016 souběžně více než stovka médií. Surové dokumenty obdržely v roce 2015 Süddeutsche Zeitung od anonymního dárce. Známé německé noviny pak vytvořily společně se sdruženími investigativních novinářů a dalšími renomovanými médii síť 370 novinářů, která materiály rok analyzovala.