Brno se začne připravovat na participativní rozpočet, v úterý o tom rozhodla rada složená z hnutí ANO, lidovců, Žít Brno a zelených. Vedení města zároveň schválilo personální obsazení řešitelského týmu, který bude mít za úkol připravit podrobnou metodiku procesu a implementovat jej do městského aparátu.

„V nejbližších dnech zasedne právě jmenovaná řešitelská skupina a zahájí přípravy projektu. Úkolem zmíněné skupiny bude vyhodnocení projektů participativního rozpočtování, které již byly úspěšně zrealizovány v jiných městech, a následná příprava pravidel participativního rozpočtování a procesního postupu, vhodných pro specifické prostředí města Brna,“ uvedl předkladatel materiálu a zastupitel Tomáš Koláčný z Pirátů.

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové jde o dobrou zprávu pro každého, komu záleží na hospodaření města či kdo má nápad, jak zlepšit veřejný prostor. „Další měsíce ukážou, jaká je schopnost brněnského magistrátu participativní rozpočet komunikovat s veřejností a zatáhnout do jeho přípravy a propagace co nejvíce odborníků i aktivistů a vytvořit tak solidní koalici veřejné správy, občanského sektoru a aktivních podnikatelů,“ doplňuje odborník na regionální rozvoj Tomáš Tožička.

Zdůrazňuje přitom, že má participativní rozpočet tolik podob, kolik měst ho aplikuje. „Vždy je třeba hledět na možnosti daného prostoru a kapacity jeho obyvatel. Brno začíná celý proces právě tím, že zkoumá možnosti, jaký způsob by byl nejvhodnější. To je dobrý začátek,“ myslí si Tožička.

„Brno se zařazuje mezi další města či městské části, které se rozhodlo k participativní rozpočtování přistoupit. Nedávno byly vybrány vítězné projekty v Praze 10, jsou tu i Semily, rozběh na Praze 3, podpora pražského magistrátu či Ostrava jih,“ připomíná pak Švihlíková.

Podle Tožičky je také pozoruhodné, že se vedení města rozhodlo do projektu zahrnout celé město. „Sice tak kopírují zakladatelské Porto Alegre, ale jinak je to spíše výjimečné. Většina participativních rozpočtů ve velkých městech funguje po čtvrtích,“ říká Tožička s tím, že mají oba přístupy své výhody i nevýhody.

„Rozhodně to bude náročné. Pokud bych mohl brněnským něco doporučit, pak je to využití existujících nevládních organizací, které se na problematiku posilování komunit a přímého zapojení občanů orientují,“ uzavřel Tožička rozhovor pro Deník Referendum.

„Jsem ráda, že jsme v Alternativě Zdola přispěli k šíření informací o participativním rozpočtu a jsme připraveni pomoci i Brnu v tom, aby nelehký úkol participativního rozpočtu pro tak velké město byl splněn ke spokojenosti radnice a občanů,“ doplnila Tožičku Švihlíková.

Participativní rozpočet a přímá demokracie

Participativní rozpočtování je jedním z prvků přímé demokracie. Jedná se o proces, při kterém územní samospráva vymezí část veřejného rozpočtu pro účely participativního rozpočtování a umožní občanům přímo rozhodovat o způsobu, jakým budou vymezené prostředky vynaloženy.

Historicky první participativní rozpočet byl spuštěn v roce 1989 v brazilském Porto Alegre. Od té doby si participativní rozpočtování s různou mírou zapojení občanů osvojily stovky obcí po celém světě.

Brněnský model participativního rozpočtu bude dle aktuálních předpokladů dvouletý s roční periodou. V prvním roce dojde ke sběru návrhů, jejich vyhodnocení v rámci veřejných setkání občanů a analýze proveditelnosti v rámci úřadu. Následovat bude občanský předvýběr preferovaných návrhů a na závěr roku samotné hlasování občanů o navržených projektech.

Ve druhém roce budou vybrané projekty městem realizovány. „Město Brno od zavedení participativního rozpočtování očekává zejména větší informovanost a zapojení obyvatel do tvorby městského rozpočtu, zlepšení komunikace mezi občany a úřadem, zapojení občanů do strategického rozhodování a posílení sousedských a komunitních vztahů,“ uzavírá Koláčný.