O víkendu se v Olomouci uskuteční Celostátní fórum Pirátů, jeho hlavním bodem bude volba nového vedení strany. O post předsedy se po téměř dvouleté pauze uchází opět Ivan Bartoš, který získal nominaci devíti krajských organizací. Přestože má protikandidáta, už nyní je téměř jisté, že bude předsedou Pirátů opět zvolen.

S Bartošem, který tak s největší pravděpodobností povede Piráty do krajských i sněmovních voleb, jsme mluvili o zkušenostech Pirátů z aktivní politiky, o úspěších i neúspěších odcházejícího vedení nebo o výzvách, kterým bude strana čelit v příštích dvou letech. Cíl mají podle Bartoše Piráti jasný: prolomit pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny.

V sobotu budete usilovat po téměř dvouleté pauze opět o post předsedy Pirátské strany. Co vás osobně k tomu vede?

Od evropských voleb uběhly téměř dva roky. Nemyslím si ale, že bych nějak extrémně pauzíroval, protože lidé v Pirátech jedou, i když se zrovna neopírají o nějaké funkce.

Já pro Piráty pracuju konzistentně již sedm let, včetně doby po evropských volbách, kdy jsem se maximálně zapojoval nejen v komunálních kampaních, ale ve všemožných i nemožných aktivitách souvisejících mimo jiné i s vedením mediálního odboru.

Na kapitánském můstku byl nyní dva roky Lukáš Černohorský. Pod jeho vedením Piráti úspěšně propluli komunálními volbami a na radnicích, kde sedí naši zastupitelé, odvádíme již přes rok dobrou práci. Celá volba předsednictva probíhá hlavně proto, že by mandát současnému vedení vypršel příliš blízko ke krajským volbám.

Jako orgán se rozhodli kolektivně rezignovat. Ačkoliv se pirátské aktivity zdaleka netočí pouze kolem voleb, není taktické uprostřed boje, což krajské volby rozhodně budou, přepřahat. Dosavadní předseda se chce navíc nyní aktivně věnovat politice v Moravsko-slezském kraji.

Proč jste vlastně po evropských volbách rezignoval? Vždyť pro Piráty skončily úspěšně...

Po volbách do Evropského parlamentu, kde jsme neuspěli doslova o fous, jsem skládal mandát ze dvou důvodů: prvním bylo nedosažení stanoveného cíle, druhým celková únava materiálu.

Dnes jsme o dva roky dále. Cíle jsou nové a já cítím energii, kterou mohu nejen Pirátům, ale i společnosti předat. Jsem starší. Zda jsem chytřejší, nevím. V civilním životě jsem se —pokud se tak ženitba s „pirátkou“ dá vůbec označit — usadil. Řada věcí je jasnější a má často daleko ostřejší kontury.

Vím, že mám i mezi Piráty názorové oponenty, ale zároveň vím, nebo se na základě komunikace s velkou řadou členů ze všech krajů nad globálními a někdy zcela lokálními tématy a problémy domnívám, že směr, který podporuji a vize se kterou jsme Piráty zakládali, a která samozřejmě roste, stárne a vyvíjí se stejně jako já, je pro ty, kteří ji se mnou sdílí, transparentní, konzistentní a v důsledku pro Piráty přínosná.

Pokud má mít předseda Pirátů tah na branku a kolem sebe tým s podobnými vlastnostmi, věřím, že tuto podmínku dokážu splnit nejen já, ale i většina kandidátů, kteří jsou do volby vedení Pirátů nyní nominováni.

V jaké kondici se strana podle vás vlastně v současnosti nachází?

Podle mě je to nejen díky začínajícímu jaru výborný. V komunální politice jsme se oťukali a nabrali řadu zkušeností. Ačkoliv na nás padají různé narážky a výtky — dle mého názoru neopodstatněné a často spíše ublíženecké —, prosazováním a hlavně realizací naší politiky otevřenosti šlapeme na kuří oka zaběhlým hráčům. Je za námi kus práce.

V krajích se formují na základě primárek kandidátky s nejednou zajímavou osobností. Podporu či nominace pro volby senátní pak vyjednáváme hned v několika obvodech.

Na druhou stranu je potřeba říct, že je na některých zasloužilých Pirátech znát trochu únava, a ty je třeba znovu nabudit. „Nejstarší“ to táhnou již sedmým rokem. Ti, již zvolení, mají svou práci ve faktické institucionální realizaci pirátské politiky a tím se podílejí na rozvoji a realizaci našeho programu v praxi.

Nad rozvojem Pirátské strany jako celkem a vnitrostranickou prací logicky nemohou trávit tolik času. Přicházejí však noví lidé a s nimi nové nápady a energie. Jeden takový benjamínek, Franta Kopřiva, povede do voleb samostatné Piráty ve Středních Čechách. Mimochodem, je to jeden z krajů, ve kterém jsme o úspěchu v nadcházejících krajských volbách přesvědčeni.

Rutinu a operativu spojenou s nudnou verzí politiky už zvládáme poměrně bez obtíží. Snažíme se řešit závažná národní, zmínit můžu EET nebo super-registry, i mezinárodní témata, viz třeba TTIP. Některé, pro někoho „na první pohled jasné“ otázky však zkoumáme. Nejsme strana, která sype populistická řešení z rukávu, ale snažíme se vždy získat kompletní obrázek, respektive informace. Je lehké říkat lidem „co“, my ale chceme vždy vědět i „jak“ a „proč“.

Pokud byste měl být konkrétnější, kde spatřujete úspěchy současného vedení a co jste mohli naopak udělat lépe?

Jak již jsem už řekl dříve. Odcházející vedení provedlo Piráty nelehkými komunálními volbami. Ani nechci vzpomínat, kde všude nám místa na radnicích utekla o desetinu či několik desetin procent. Připomenout na druhou stranu musím, že třeba v Brně realizujeme politiku transparentního města. Praha se nám stále brání.

Příliš nerozdělujeme úspěchy na to, kdo si je zasloužil. Jsme sice velmi různorodé a nestálé, přesto jedno politické těleso. Úspěchy i prohry socializujeme a každý je za vše vždy řádně potrestán.

Osobně mě trochu mrzí, že se nám nepodařilo vysvětlit soudům, že nerozumí výkladu autorského práva, respektive, že to těmto nezávislým institucím pravděpodobně někdo vysvětlil lépe. Nedaří se nám ve velkých právních kauzách, které vedeme v rámci boje proti kopírovacímu monopolu, který si standardně nárokuje už i jednotlivá slovní spojení.

Narážím na zatím neúspěšnou kauzu LEGO. Relativně nově máme krásný případ, kde sedíme na lavici obžalovaných v kauze nekomerčního odkazovacího webu sledujuserialy.cz. Tam musíme zapracovat. Jednak proto, abychom dokázali, že odkazování na internetu skutečně není zločin a hlavně, pokud se nám to úplně nepodaří, může to být také zajímavé. Patrně bychom šli do krajských voleb jako Piráti 2.0.

↗

Za úspěch v krajských volbách bychom považovali překročení diskriminační hranice pěti procent minimálně ve čtyřech krajích, tvrdí Ivan Bartoš. Foto archiv Ivana Bartoše

S čím, s jakým programem před delegáty v sobotu předstoupíte? Jaká je vaše vize Pirátské strany pro nejbližší období?

Svoji vizi jsem již představil krajům v rámci žádosti o podporu respektive nominaci do volby. Ke dnešnímu dni jsem posbíral podporu devíti krajů, ale rozhodující je právě sobotní volba Celostátního fóra. Nemyslím si, že Piráti nějakou novou vizi potřebují. Nejde to rychle, ale jde to. Nevyhráli jsme volby jako jiné strany po méně než roce založení, ale každý rok rosteme. Politiku vysvětlujeme a aplikujeme konzistentně.

Vize tedy asi není příliš inovativní: Modernizace strany, práce, práce, práce, efektivita, sem tam nějaká sranda, dvoje volby a odměna dobytí Poslanecké sněmovny, což bude sice možná přelomové, ale nebude to žádný nový začátek. Politika se dá dělat nejen v opozici, ale i mimo lavice sněmovny. To doufám ukazujeme už teď.

Pokud se stanete předsedou, což je hodně pravděpodobné, povedete Piráty do krajských i sněmovních voleb. Kde vidíte hranice úspěchu a neúspěchu Pirátů v těchto volbách?

V tomto tvrzení vidím jednu chybu. Správně by to bylo „povedete Piráty v době krajských i parlamentních voleb“. V primárních volbách v rámci strany vznikají nyní krajské kandidátky a ty mají své leadery.

Věřím, že se nám podaří dobře komunikovat, že krajské volby nejsou referendum o vládě a že je třeba v kraji volit konkrétní lidi, kteří adresují témata, která kraji přísluší. V této optice je role předsedy pouze podpůrná, i když přiznávám, že důležitá. Přesto si myslím, že se do krajských zastupitelstev musí volit jinak než do Poslanecké sněmovny.

Sněmovní volby v roce 2017 jsou daleko a duch Johna Silvera ví, zda v sestavování kandidátek po stranických primárních volbách bude předseda zároveň leader a zda je to vůbec taktické. Ve volbách do Evropského parlamentu se ukázalo, že zvládat obě funkce je na hranici reálných schopností neplaceného dobrovolníka.

Ani v jednom případě se však nezříkám zodpovědnosti, naopak je to pro mě výzva.

A cíl máte tedy jaký?

Kontinuální růst oproti dřívějšku. Za úspěch v krajských volbách bychom považovali překročení diskriminační hranice pěti procent minimálně ve čtyřech krajích a získání jednoho senátorského křesla. V roce 2017 jsou pak našim cílem brány Poslanecké sněmovny.

V roce 2012 jste obdrželi v krajských volbách celkem 2,19 % hlasů. Nejvíce to bylo v Praze (3,03 %), nejméně ve Zlínském kraji (1,41 %). Hovoříte o čtyřech krajích, kde chcete letos překonat pětiprocentní hranici. Ve kterých to považujete za realistické?

Já tu řadu vidím trochu jinak. Takto je prostě neúplná a tedy nevypovídající. Já řeším trend a to nehledě na současné průzkumy. U některých subjektů by nám v takové časové řadě vyšlo nula a pak zase nula a vládní koalice s ministrem financí.

Jistě víte, které mám na mysli. Kontinuální růst lze sledovat právě ve volbách do Evropského parlamentu, kdy jsme skončili na 4,78 procentech. V komunálních volbách v Praze jsme získali čtyři mandáty a po celé České republice dalších osmnáct...

To ale srovnáváte různé typy voleb...

Vzhledem k mediálnímu embargu, které veřejnoprávní média obratem nastolila, si dovolím připomenout trochu zapadlou informaci. Ve Studentských volbách konaných v září 2012 získali Piráti 20,6 procent hlasů a umístili se tak na prvním místě. Očekávám, že se tento faktor může v nadcházejících volbách výrazně projevit.

Ovšem zpět ke krajským volbám. Jak jsem již řekl, jako úspěch bych označil mandáty ve čtyřech krajích. Za mě to jsou určitě Střední Čechy, Karlovarský kraj a Olomoucký kraj. Doufal bych taky v úspěch na jižní Moravě a na Pardubicku.

Jak hodnotíte dosavadní působení Pirátů v zastupitelstvech velkým měst?

V centru pozornosti všech médií je samozřejmě primárně Praha, a zde si myslím vedeme dobře. Typický pragocentrismus je ovšem na škodu. Brněnští Piráti Jiří Ulip (radní města Brna pro Informatiku a otevřenost, pozn. red.) či místopředseda Tomáš Koláčný například stáli u zrodu spolku Otevřená města, jehož prostřednictvím Piráti zavádí rozklikávací rozpočty, ale i prvky participativního rozpočtování.

Výborně si vede také třeba Martin Cryo Brož, pirátský zastupitel v Písku nebo Petr Třešňák v Mariánských lázních. O našich aktivitách se snažíme informovat občany a být v jiných městech a třeba i pro jiné politiky inspirací.

Co vám dosavadní zkušenost o české politice řekla? Přece jenom, být přímý aktér je podstatně jiná zkušenost než hodnotit politický provoz zvenčí...

Vstupem do politiky jako by řada lidí ztrácela soudnost. Lidé, kteří v civilu fungovali na pozicích, které vyžadovaly preciznost a zdravý rozum, se v politice zaobalují do povrchnosti, zcela nevysvětlitelných názorových veletočů a zkratů. Řada z nich věří v zapomnětlivost lidí a moc nakoupených reklamních ploch.

Prodáš politika jednou, a nehledě na to, co mohl předvést a co reálně předvedl, ho po nějakém čase prodáš lidem znovu. Klidně pod jinou značkou. Politika trpí vyprázdněností, politici názorovou nekonzistentnosti, často do takové míry, že jsou postoje, jež zastávají, historicky v protikladu: „TOPařka“ se stává sociální demokratkou, ODS ze svých antikomunistických či deklarovaných antikomunistických základů tleská Číně. Minimálně u těch, kteří jsou, nebo mají potřebu, být vidět, je tato deformace politikou markantní.

Nejhorším prvkem, který mě však nikterak nepřekvapil, ovšem je, že reálně rozhodují o věcech lidé, kteří v politice vůbec nejsou, byť se o nich občas třeba něco napíše. Vlastníci koncernů, kompletních odvětví průmyslu nebo médií.

Jak z toho ven?

Minimálně po registru lobbistických kontaktů volených politiků voláme trvale. Sami svůj máme a o všech nestandardních kontaktech pečlivě vedeme záznamy. Je to obrana i pro nás. Diskreditace je v médiokracii strašně jednoduchá věc.

Pamatuje si někdo, jak současná primátorka Prahy za hnutí ANO Adriana Krnáčová slibovala v přímém přenosu v předvolební televizní debatě Pirátovi Jakubovi Michálkovi, že si registr lobbistických kontaktů okamžitě zavede? Cituji s úsměvem: „Ruku na to!“

Pokud jde o program, je oblast, na které musí Piráti zapracovat?

Program rozvíjíme od jeho ohniska. Od prvních voleb máme komplexní program, na rozdíl od stran, které ho pořádně nemají ani dodnes. Na všech bodech kontinuálně pracujeme a rozpracováváme do menších detailů tak, jak nám odbornost v té či oné oblasti dovolí.

Podstatou pro nás stále zůstává svoboda, právo na informace a právo člověka na soukromí. Bez toho totiž demokracie nemůže fungovat. Není-li toto garantováno, občané se rozhodují podle reklam a ne podle rozumu. Politiky nikdo nemůže kontrolovat, za to na občana si může vyšlápnout prakticky kdokoliv. Třeba náhlá finanční kontrola.

V krajských volbách kandidujete v některých obvodech v předvolebních koalicích. Lze něco podobného očekávat také ve volbách sněmovních? Třeba se zelenými jste měli už v roce 2013 v součtu více než pětiprocentní podporu...

V krajských volbách jde o trochu jinou politiku. Za sebe musím říct, že nejsem velkým příznivcem předvolebních koalic a jsem přesvědčen, že tento názor je v Pirátské straně jako celku většinový. Každopádně to nezáleží na nějakém mém rozhodnutí.

Kraje fungují decentralizovaně a věřím, že zde koaliční spolupráci s jinými stranami dobře zvažovali. Republikový výbor může v určitém případě zasáhnout a koalici nedoporučit. V otázce krajských voleb tak nezasáhl, pouze jsem zaznamenal, že někde upozornil na nežádoucí probublávání TOP 09.

Ačkoliv spolupráce může fungovat nehledě na stranickou příslušnost, aritmetika sečtení dvou procentuálních výsledků ve volbách nefunguje. Věřím, že náš proud je natolik autentický, že má šanci uspět, aniž bychom museli na palubu k pádlování přizvat někoho dalšího. Navíc někoho, kdo má svoji vlastní, v boji již několikrát použitou loď staršího data.

Rebely, koumáky a odborníky hledající trochu drsnější, ale fajnovou posádku však rádi svezeme. Menší, regionální škunery pak rádi přibereme za účelem vytvoření početnější, různorodější a o to silnější flotily.

VRATISLAV DOSTÁL