Částečné, humanitární, sporné. Takové přívlastky dávají znalci příměří, jež platí v Sýrii od noci z pátku na sobotu 27. února doposud. Částečné, jelikož se vztahuje pouze na některé fronty a na síly bojující na straně na straně Asadova režimu, respektive 97 povstaleckých skupin. Humanitární, protože má umožnit především OSN dodat jídlo a další nezbytnosti do obležených a vyhladovělých měst, respektive pro 450 tisíc Syřanů. A sporné, poněvadž část analytiků má za to, že je bojující strany využijí k dozbrojení.

Příměří začalo platit na základě rámcové dohody o parametrech klidu zbraní, kterou uzavřeli zástupci Ruska a Spojených států minulý týden. Dohoda byla koncipována jako maximálně otevřená tak, aby se k ní mohly do pátku přihlásit nejrůznější bojující skupiny s výjimkou islamistických fanatiků z Dáeš, čili samozvaného Islámského státu (ISIS), a fronty an-Nusrá, tedy syrské odnože Al-Káidy.

Obě strany konfliktu si během víkendu stěžovaly na četná porušení klidového režimu. Celkově vzato však příměří trvalo a v ulicích syrských měst to bylo znát.

„Děti mohly dnes poprvé vyrazit do školy beze strachu z náletů či soustavného odstřelování (...) Zaznamenány byly konvoje OSN, jež rozvážejí humanitární pomoc,“ hlásil reportér televize Al-Džazíra do pondělního vysílání.

↗

Mapka rozdělené Sýrie s vyznačenými liniemi příměří (žlutá kolečka). Repro z vysílání R1 

Hlavní otázkou dnes podle většiny znalců zůstává, jak dlouho režim alespoň částečného příměří vydrží. Nejpočetnější skupina analytiků se domnívá, že pouze krátce — zvláště oddíly fronty an-Nusrá bojují na řadě míst po boku jiných povstaleckých skupin a je jen věcí času, kdy využije tuto skutečnost buď Rusko, nebo některá z bojechtivých protiasadovských frakcí.

Obnovení bojů mohou dle pozorovatelů vyprovokovat také kdykoliv Kurdové, a to vpádem na islamistické území v blízkosti tureckých hranic (Turecko totiž dalo opakovaně na vědomí, že něco takového nedopustí), anebo i Turecko, jež může Kurdy z něčeho podobného obvinit.

Svoje klientské milice může podnítit znovu k boji i Saúdská Arábie.

Menší skupina analytiků přesto soudí, že existuje reálná naděje na delší období klidu. Hlavními argumenty jsou jí fakt domlouvaných mírových rozhovorů, které větší část opozice vítá, třebaže v nich bude Asadův režim nyní v silnější pozici, a také skutečnost, že stav relativního příměří vydržel už několik dní za sebou — což se v Sýrii dlouho nestalo.

Co bude dále

Pokud vydrží stávající relativní klid alespoň týden, začnou se vší pravděpodobností znovu zmíněné mírové rozvory, jež byly naposledy přerušeny na začátku února. Z nich má dle rámcového plánu postupně vzejít dohoda o politické cestě k ukončení konfliktu a provizorní vláda národního usmíření, která bude dohodu implementovat.

Hlavní neznámou příslušného uspořádání bude dle pozorovatelů pak osud samotného Bašára Asada, konání parlamentních voleb, jež vypsal Asadův režim prozatímně na 13. dubna, a přirozeně též otázka, jak se provizorní vláda postaví k frontě an-Nusrá a k ISIS, které dohromady ovládají dnes více než polovinu syrského území (třebaže větší díl této poloviny tvoří jen poušť).

Část analytiků se domnívá, že pokud provizorní vláda vznikne, umožní obratem velkou mezinárodní intervenci proti ISIS na syrském území. Všichni znalci však současně dodávají, že na podobné prognózy je ještě velice brzy.

Konflikt mající charakter občanské, konfesní i regionální války, do níž zasahují jak globální, tak oblastní mocnosti, trvá v Sýrii už pět let. Průměrné odhady počtu obětí uváděly do loňského roku přibližně 250 tisíc zabitých. Syrské lidskoprávní organizace sídlící v Londýně však přišly před měsícem s téměř dvojnásobným číslem.

Další informace:

Al-Džazíra Syria War: What you need to know about the ceasefire

France24 Syria ceasefire holds despite accusations of violations

Reuters Syrian opposition says government wrecking truce deal

BBC News Syrian war: UN to expand aid amid partial truce

The Guardian Thousands may have died in Syria sieges, UN human rights chief says