Když dostane na webu dama.cz prostor muž-manžel, končí to zpravidla velkým ponaučením. Pravděpodobně se ke stereotypizující představě ženy-matky-manželky přidává nyní ještě kategorie rasistka-xenofobka. Dle naladění textu je něco špatně, pokud máte „prouprchlické názory“. Podle mluvčích v článku, manžela a tchána, jste „holka, která blbne“.

Přemýšlím, kdy se stalo běžným v rámci osobní hrdosti stavět na odiv svoji nenávist vůči cizincům. A kdy se média, určená především ženám, posunula od rámování „rozvadím se, protože manžel je rasista“ k rovině „rozvádím se, protože moje žena není“.

Do nové doby nás zasvěcuje třiatřicetiletý Mirek, odpůrce přijímání migrantů, který se pravděpodobně rád napije, k čemuž v textu také odkazuje.

Pokusím se text přepsat, jak ho čtu já:

„Jsem Mirek a nechci tady uprchlíky. Moje naivní manželka je ale příliš tolerantní, a tak se neshodneme, jestli zavřít hranice a postavit na ně národní gardu. Já a můj tchán bychom do ní pravděpodobně nešli, protože kdo by pak vedl rasistické a xenofobní řeči nad panáky alkoholu o tom, že chtít přijímat uprchlíky je záležitostí ‚blbek'. Pokud si, milé čtenářky, ještě myslíte, že přijímání uprchlíků je v pořádku, změňte názor — hrozí vám, že zblbnete a váš manžel se s vámi rozvede.“

Sdělení je jasné. Odpůrci migrace válcují sluníčkářské manželky na celé čáře. Rozvést se s někým, protože zjistíte, že je rasista a xenofob, je na místě. Stejně jako naopak. Proč se ale dáma.cz rozhodla dát hlas právě Mirkovi? A je tedy Mirek hlasem většiny? Jak by asi vypadal text, který by věnoval prostor i jeho ženě?