Vysychání jezer není slučitelné s našimi hodnotami
Lukáš SenftJedno z nejrozlehlejších bolivijských jezer se před Vánoci vypařilo. Je třeba konečně přiznat, že firmy drancující přírodu nelze integrovat do slušné společnosti.
Jezero Poopó je druhým největším jezerem Bolívie. Jeho rozloha kdysi dosahovala až 3500 kilometrů čtverečních. Pro srovnání: Máchovo jezero se rozkládá na pouhých třech kilometrech čtverečních. Že jste se nikdy k Poopó nepodívali? Tak už tam nejezděte. V polovině prosince vyschlo.
S usilovným používáním fosilních paliv mizí andské ledovce a s nimi i zdroje vody, které vyživovaly jezero. Teplota zde vzrostla o celý stupeň Celsia. Oblast navíc zahřívá i vliv El Niña — jevu přicházejícího o Vánocích a pojmenovaného po Ježíškovi. Místo dárků přináší jen zeslabení studeného Humboldtova proudu. Posledním podezřelým jsou těžaři. Proti proudu přítokových řek rachotí více než stovka dolů, včetně největšího státního těžiště cínu — dolu Huanuni. Už od roku 1982 odvádějí vodu a na dně jezera se tak hromadí jen sedimentový bordel.
Co to způsobilo? V roce 2014 zde pomřelo tisíce ryb a ve vodě byla zjištěna nebezpečná míra těžkých kovů, například kadmia a olova. Samotná hladina nyní klesla na bědná dvě procenta původní výšky. Sedmdesát pět druhů ptactva zmizelo. V nedaleké vesnici Untavi začalo hromadné opouštění domovů. Více než stovka rodin prodává své ovce, alpaky a lamy a balí rybářské sítě. Novou práci a život budou hledat ve městě. Sem už se nevrátí.
Biolog Mark B. Bush z Floridského technologického institutu potvrzuje jejich rozhodnutí. Vysušení totiž hrozí celé Andské vysočině. V tomto století zde ubude jídlo i voda pro tři miliony obyvatel. „Je to obraz budoucnosti klimatických změn,“ varuje německý glaciolog Dirk Hoffman. Nicméně těm, kteří by ji mohli změnit, na ní nezáleží.