Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR) se ohradil proti některým tvrzením občanské organizace Arnika ohledně přípravy Metropolitního plánu Prahy (MPP), které uveřejnil Deník Referendum minulé pondělí. IPR odmítá, že by uvedl, že tvorba Metropolitního plánu je v časovém skluzu a na široké zapojení veřejnosti do jeho přípravy proto nezbude čas.

Institut plánování a rozvoje podle svého vyjádření naopak při jednání s pořizovatelem územního plánu, odborem územního rozvoje pražského magistrátu, jednoznačně doporučoval prodloužit lhůtu pro připomínkování veřejností minimálně na dvojnásobek. IPR zároveň zdůrazňuje, že Metropolitní plán je zatím nejrychleji připravovaným územním plánem Prahy vůbec.

IPR také reaguje na kritiku Arniky ohledně malého zapojení veřejnosti do tvorby Metropolitního plánu. Zdůrazňuje, že jeho projednávání začne teprve v průběhu roku 2016. „Dosavadní průběh přípravy, včetně ideových a metodických východisek plánu, s laickou i odbornou veřejností dlouhodobě komunikujeme. Dosud žádný územní plán Prahy neprovázela tak intenzivní a transparentní komunikace, jako Metropolitní plán (viz přehled zapojení stakeholderů na iprpraha.cz),“ uvádí ve své reakci IPR.

Podle svého vyjádření Institut plánování a rozvoje v souvislosti s Metropolitním plánem uspořádal desítky akcí pro různé cílové skupiny. Například dvě výstavy či čtyřicet veřejných prezentací. Kromě toho od 1. dubna poskytuje geografická data a další podklady, z kterých tvorba územního plánu vychází. Během roku také plánuje otevřít infocentrum, které by obyvatele Prahy seznamovalo s novými územně-plánovacími dokumenty i s chystanými projekty soukromých a veřejných subjektů.

Arnika: Příprava plánu nesplňuje současné standardy

Představitelé Arniky přesto vnímají rozpor mezi současnými evropskými standardy zapojování veřejnosti do územního plánování a realitou projednávání Metropolitního plánu. „Současné standardy zdůrazňují potřebu budování konsensu nad hlavními tezemi a pravidly plánu. Zvláště důležité je budovat tento konsensus už nad metodikou a různými možnostmi řešení. Z odpovídajícího projednání pak můře vzejít legitimita budoucího územního plánu,“ zdůrazňuje odborník Arniky na územní plán Prahy Michal Křivohlávek.

A pokračuje: „Obzvláště pokud územní plán přináší nové metodické postupy pro regulaci území, je žádoucí diskuze o zcela konkrétních pravidlech regulace. Ne pouze o obecných tezích. A to už od počátku procesu. Veřejnost by se tak neměla seznamovat až s kompletním návrhem plánu, ale měla by mít možnost vstupovat už do interpretace základních analýz, aplikace metodiky a konkrétních návrhů řešení.“

Podle Michala Křivohlávka nebyly tyto zásady v případě MPP naplněny. Křivohlávek upozorňuje na hrozící konflikt zájmů v pozdější fázi přípravy plánu. „Tento konflikt může ohrozit celou existenci Metropolitního plánu. Chlubí-li se IPR, že se jedná o nejrychleji připravovaný územní plán v dějinách, je možné uvažovat, zdali by ubrání na rychlosti a přímo úměrné zvýšení otevřenosti procesu neprospělo celkovému výsledku,“ říká Křivohlávek.

Institut plánování a rozvoje se brání i proti tvrzení Arniky, že přestože se Metropolitní plán připravuje už tři roky, stále není jasné, jak reaguje na polistopadový rozvoj Prahy a očekávání jejích obyvatel. Podle IPR se jedná pouze o dva roky a východiska plánu - tedy interpretace vývoje posledních dvou desetiletí i způsobu, jak se současným stavem naložit - byla formulována mnohokrát a jsou snadno dohledatelná na iprpraha.cz.

„Za vše lze zmínit důraz na konec šíření rozvolněné zástavby — sídelní kaše — na periferii města a přísnou ochranu volné krajiny, důraz na ochranu a kompozici pražského panoramatu skrze zavedení výškové regulace, či důraz na průchodnost města a vytvoření souvislé sítě zelené infrastruktury,“ uzavírá IPR.