Na začátku prosince se připravovaný Metropolitní plán Prahy (MPP) dostal do další fáze svého vývoje. Jeho dosavadní zpracovatel, Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), jej předal Odboru územního rozvoje magistrátu. Odboru bude nyní trvat tři měsíce, než vytvořený návrh zkontroluje.

Poté by měl návrh začít projednávat s dotčenými orgány, městskými částmi a veřejností. Zde se ale podle Arniky ukrývá problém dosavadního procesu tvorby MPP, na který tato organizace dlouhodobě upozorňuje — nedostatečné zapojení veřejnosti a nečitelnost podkladů a navrhovaných opatření.

„Potrvá-li kontrola návrhu profesionálním úředníkům tři měsíce, kolik času bude k přijetí návrhu potřebovat veřejnost?“, obává se koordinátor Centra pro podporu občanů se zaměřením na Prahu Michal Křivohlávek z Arniky. Pracovníci IPR i Odboru územního plánu totiž už nyní podle Arniky na veřejných jednáních tvrdí, že plán je v časovém skluzu a na široké zapojení veřejnosti nebude čas.

O jaké analýzy se Metropolitní plán opírá?

Arnika upozorňuje na to, že ačkoli se Metropolitní plán připravuje už tři roky, není jasné, jak reaguje na polistopadový rozvoj Prahy a očekávání jejích obyvatel. Kromě obecných principů není zřejmé, co nová regulace přinese konkrétním lokalitám. Nedostatečné zapojení veřejnosti kritizují občanské spolky i část odborné obce. Podle nich by mohlo dojít k živelnému nárůstu nové zástavby.

„Již několik let se marně snažíme zjistit, o jaké analýzy se Metropolitní plán opírá. Abychom neseděli jen s rukama v kapsách, uspořádali jsme vlastní anketu Skleněné peklo a Pražský klenot, která se snaží názory Pražanů zjistit. Šanci navrhnout vlastní Peklo či Klenot mají lidé až do poloviny ledna“, dodává Michal Křivohlávek. Názory na dobré i špatné stránky polistopadové výstavby může veřejnost svými nominacemi vyjádřit na stránkách sklenenepeklo.org.

Takzvaný Metropolitní plán začal vznikat za éry primátora Tomáše Hudečka. Z jeho impulzu také došlo k přeměně bývalého Útvaru rozvoje města na nový Institut plánování a rozvoje, který jako příspěvková organizace města Metropolitní plán připravoval. Jeho ředitelem byl jmenován opozicí kritizovaný stavebník Tomáš Ctibor, pod jehož vedením vznikla i Kancelář pro Metropolitní plán. Vedoucím týmu Metropolitního plánu se stal architekt Roman Koucký. Spolu s Kouckým se do klíčových pozic institutu dostala nová generace architektů.

Po volbách v roce 2014 získal IPR nové vedení, příprava Metropolitního plánu však podle Arniky pokračovala ve stejném duchu. Jeho motivem je výrazné zjednodušení regulace a přenesení zodpovědnosti na stavební úřady, které působí na městských částech. Arnika upozorňuje na to, že v důsledku změny by mohlo dojít k oživení výstavby a zjednodušení přípravy nových staveb.

Kvůli uvolnění regulativ, které by pravděpodobně mimo jiné na některých místech umožnilo výstavbu „mrakodrapů“, se do konfliktu s Kouckým dostal i náměstek pro územní rozvoj Matěj Stropnický, jež byl nakonec z rady hlavního města odvolán. V pozadí vlivu na územní plánování lze podle Arniky tušit pražskou ČSSD, která řadu let kontrolovala Výbor pro územní rozvoj. Dlouhodobý zastupitel a předseda výboru pro územní plánování Jan Slezák byl ze své funkce odvolán na posledním zastupitelstvu 26. listopadu.