V neděli se v Praze na Albertově od 15:00 uskuteční „náhradní“ akce studentů vysokých škol k Mezinárodnímu dni studentstva. Nad akcí převzali záštitu Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity, Libor Grubhoffer, rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Petr Konvalinka, rektor ČVUT, Jaroslav Miller, rektor Univerzity Palackého v Olomouci a Jan Lata, rektor Ostravské univerzity v Ostravě.

Ke svolání shromáždění se studenti rozhodli poté, co jim v úterý, tedy 17. listopadu, policie znemožnila k pomníku na Albertově položit květiny. Na místě se totiž konalo shromáždění „na podporu prezidenta Miloše Zemana, svobody a demokracie“, kterou organizoval Blok proti islámu.

Akce na podporu prezidenta byla svolaná na 14:00. Policisté přitom odmítli studenty k pomníku pustit už v 10:45. V pozvánce na nedělní akci připomínají, že je Mezinárodní den studentstva každoroční připomínkou událostí roku 1939, kdy nejen česká, ale i světová studentská obec byla zděšena násilným potlačením poklidné studentské demonstrace, následované masovým zatýkáním, internací stovek studentů v koncentračních táborech a zavřením vysokých škol.

„Toto memento o padesát let později dalo podnět dalším událostem, jež vedly k sametové revoluci,“ dodávají s tím, že tento týden byla studentům na pražském Albertově svoboda upřena. „Tuto skutečnost považujeme za neospravedlnitelnou,“ uvedl pro Deník Referendum jeden z organizátorů Tomáš Navrátil.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček nicméně v rozhovoru pro ČT24 uvedl, že studenti mohli květiny k pomníku položit v jiném časovém rozpětí, šlo podle něj jen o pár hodin. „Jak se teď navíc ukazuje, celé to byla od začátku připravená provokace,“ uvedl Ovčáček.

Stropnický: Studenti, rektoři, ani paní primátorka nic nenahlásili

Senátorka a bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová v rozhovoru pro server Lidovky.cz ale označila shromažďovací právo za právo základní, které navíc velice úzce souvisí se svobodou projevu. „Jsou to naprosté pilíře demokracie,“ řekla Wagnerová.

„Jejich omezování je přísně vázáno na určité formální předpoklady. Faktem je, že omezovat přístup na shromáždění ze strany policie, je hodně problematický výkon pravomocí. Oni si musí uvědomit, že tady platí trestný čin zneužití pravomocí veřejného činitele, který se v kvalifikované podobě vyskytuje, když veřejná osoba někomu brání, aby mohl vyjádřit své politické právo,“ dodala.

Pražský zastupitel Matěj Stropnický pak na sociálních sítích připomněl, že zákon o právu shromažďovacím stanoví, že svolavatel má povinnost oznámit úřadu obce s rozšířenou působností (v případě Albertova je jím Magistrát hlavního města Prahy) konání shromáždění ne dříve než šest měsíců a ne později než pět dnů před příslušným datem konání.

„Svolavatel shromáždění na podporu prezidenta Miloše Zemana, svobody a demokracie (ano, tak zněl název shromáždění oznámeného na 17. listopad na Albertov řádně), Jelena Vičanová, doručil své oznámení magistrátu 15. října. Studenti, rektoři, paní primátorka, pohoršení na Facebooku a všichni další vespolek, si nenahlásili letos (poprvé od roku 1989!)… Nic,“ zdůraznil Stropnický.