Občané Rumunska bouřící se už několik let proti projevům systémové korupce si vymohli odchod dalšího premiéra — Victora Ponty. Stalo se tak v noci z úterý na středu, kdy jich vyrazilo na 25 tisíc protestovat do ulic Bukurešti.

Bezprostřením podnětem k protestům se stal páteční požár v klubu Colectiv právě v Bukurešti, při němž zahynulo 32 lidí. Jak ukázaly předběžné zprávy od vyšetřovatelů, klub nesplňoval řadu bezpečnostních předpisů a je veřejným tajemstvím, že jeho majitelé prostě upláceli kontroly.

Ponta — sám s několika korupčními skandály — se stal logickým cílem vzedmuvšího se hněvu. Během úterního večera se v hlavním městě protestovalo proti celému systému a politické elitě, výzvy k odstoupení premiéra však byly skandovány nejčastěji.

Ve středu ráno se premiér rozhodl protestujícím vyhovět.

„Vracím svěřený mandát, odstupuji a se mnou i celá vláda (...) Cítím povinnost reagovat na legitimní rozhořčení ve společnosti (...) Doufám, že rezignace vlády ty, kdo vycházejí do ulic, uspokojí,“ uvedl Ponta v tematickém prohlášení.

Pozorovatelé připomínají, že v Rumunsku existuje od pádu minulého režimu silná protestní tradice. V posledních letech však nevycházejí Rumuni do ulic jen kvůli konkrétním kauzám, nýbrž i kvůli rozhořčení nad stavem politiky obecně.

Také po minulé vlně rozhořčených protestů v roce 2012 odstoupil premiér — Emil Boc. Tehdy však Rumuni demonstrovali déle než měsíc, než se domohli výsledku. Současný premiér Victor Ponta odstoupil už po první velké demonstraci.

Debata nad pozadím

Rumunští komentátoři Pontovu rezignaci v drtivé většině vítají a shodně přiznávají zásadní roli protestům, rozcházejí se však v širším zdůvodnění.

První skupina zdůrazňuje, že se po protestech v roce 2012 začala pozvolna měnit rumunská politická kultura. Případy korupce se dnes vyšetřují důsledněji a častěji, a to, co bylo před pěti lety běžné, se dnes politikům netoleruje. Pontův odchod je tak dle této skupiny projevem obecnějšího trendu.

Druhá skupina se naopak domnívá, že Ponta ustoupil spíše takticky. Premiérova sociální demokracie a její spojenci se dostali k moci právě po demonstracích z roku 2012, při kterých vládla v Rumunsku pravice. Ta je dnes v opozici, ale celkově velice silná — s oporou u rumunské kulturní elity i mezi oligarchy. Pokud si tedy chce sociální demokracie se spojenci zachovat naději na další vládnutí, musí vystupovat jako síla, která je k vůli lidí vstřícnější, byť třeba za cenu vynucené obměny vlády, soudí příslušní komentátoři.

Konečně třetí skupina rumunských komentátorů vnímá Pontovo odstoupení především jako završení politikova osobního pádu. Politik prohrál za uplynulý rok nejprve v prezidentských volbách, kdy ho porazil nominant pravice Klaus Iohannis, následně ztratil post předsedy sociální demokracie, kterou dnes v Rumunsku vede Liviu Dragnea, a v posledku musel čelit obvinění z daňových úniků, střetu zájmů, falšování veřejné listiny a praní špinavých peněz.

Příslušná vyšetřování Pontových kauz vstoupila do nové fáze v červnu s oficiálním vznesením obvinění. Victor Ponta spáchání jakéhokoliv trestného činu odmítá, byl ale prvním premiérem v zemi, který byl příslušně obviněn během výkonu funkce, čímž jeho pozice dále oslabila.

Dle této třetí skupiny komentátorů se tedy Pontovy spolustraníci rozhodli využít atmosféry protestů, přimět Pontu k rezignaci a zabít takříkajíc dvě mouchy jednou ranou — ukázat se v dobrém světle lidem a zároveň se zbavit problematického kolegy.

Co bude nyní

Z hlediska vlastního chodu státu a politiky se bude nyní čekat, dokud se nevybere náhradní premiér. Prozatímně pověřil prezident Iohannis řízením vlády nestraníka Sorina Cimpeana, známého akademika, který zastával v Pontově vládě post ministra školství.

Náhradní premiér musí pak sestavit kabinet, jenž dovede zemi k řádným volbám plánovaným na prosinec 2016. O důvěru parlamentu si může říct podle rumunských zákonů dvakrát. Pokud neuspěje, budou vypsány předčasné volby.

Pontova dosavadní koalice, což je barvité spojenectví sociálních demokratů, pokrokářů, liberálů, klasických konzervativců, národovců a zástupců etnických menšin, projevuje ochotu dále vládnout. Je tak pravděpodobné, že se i Cimpeanu nyní opře právě o ni, i když chce podle vlastních slov jednat i s opozicí.

Tu dnes v Rumunsku tvoří už vzpomínaná silná pravice v podobě Národní liberální strany (PNL) a středopravicový Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku (UNDR).

Z hlediska případu, který podnítil bezprostředně poslední protestní vlnu, bude pokračovat vyšetřování. Dosavadní zjištění ukázala, že požár v klubu způsobila pyrotechnika, která doplňovala vystoupení kapely Goodbye to Gravity a od níž chytla tepelná izolace. Tragédii umocnil i fakt, že klub byl v daný okamžik přeplněn a neměl zabezpečené únikové cesty.

Všichni tři majitelé podniku už byli zatčeni. Funkci složil též starosta městské částí, v níž klub Colectiv stojí. V nemocnicích zůstává stále více než sto zraněných. Lékaři se obávají, že počet obětí — doposud oněch 32 — může ještě vzrůst.

Z hlediska vývoje protestního hnutí je pak pravděpodobné, že se teď na nějaký čas uklidní; podle pozorovatelů ale ne na dlouho. Od velkých protestů v roce 2012 totiž fungují v zemi nová státní i nestátní protikorupční tělesa, která odhalují stále další projevy prohnilosti systému, což rozhořčené pravidelně znovu a znovu mobilizuje.

Další informace:

Romania-insider.com Romania’s Prime Minister resigns after Colectiv protests

Romania-insider.com Comment: Nothing in Victor Ponta’s premiership became him like the leaving it

BBC News Romania PM Ponta resigns over Bucharest nightclub fire

Balkan Insight Romania PM Resigns Over Deadly Club Fire

NineoClock.ro PNL’s Predoiu: Ponta’s resignation is victory of street protest solely

NineoClock.ro UDMR’ s Kelemen: Prime minister’s resignation, a correct, normal choice