V rumunských městech se rozsáhle demonstruje. Děje se tak už čtrnáct dní. Zde v DR se o protestech snažíme pravidelně informovat, mnoho podrobností ale stále neznáme. Světové agentury se Rumunsku tradičně nevěnují, místní zdroje si tradičně protiřečí. Internetem se mezitím šíří zvěsti o celonárodním probuzení, pokračování arabského jara či nové občanské revoluci.

Nemáme — upřímně řečeno — dost faktů, abychom mohli takováto hodnocení potvrdit, či zcela vyvrátit. Můžeme ale přestavit vše podstatné, co se nám podařilo o situaci v posledních týdnech zjistit s pomocí několika přátel v zemi. Zde tedy odpovědi na základní otázky: Kolik, Kdo, Jak a Proč.

Kolik lidí protestuje?

Čísla z jednotlivých zdrojů se velmi různí. V době největší síly protestů se demonstrovalo v šedesáti městech v celkovém počtu dvaceti až padesáti tisíc lidí. Opravdu každodenně se ale protesty konají přibližně v deseti větších městech.

Nejvíce navštěvovány jsou tradičně demonstrace na Univerzitním náměstí v Bukurešti. Zde se pravidelně schází několik stovek až tisícovka lidí, výjímečně pak několik tisíc. Účast na sroceních snižuje v posledních dnech sněhová vánice, která zasáhla příslušnou oblast země.

Mezi dvěma a sedmi tisíci dalších lidí též několikrát dorazilo na odborářské protesty a na srocení opozičních stran. Tato se ale konají nepravidelně a odděleně od hlavních, tzn. pravidelných protestů.

Kdo protestuje?

Hlavní proud demonstrantů je pestrý. Na snímcích a televizních záběrech jsou vidět mladí i lidé středního věku, stejně tak důchodci. Nezdá se, že by některá ze skupin převažovala. Protesty nemají doposud vůdce či vůdkyni. Není nikdo konkrétní, koho by chtěli demonstranti vidět v čele státu. První z demonstrací byly svolávány většinou přes sociální sítě. V dalších dnech už se lidé scházeli pravidelně na stejných místech.

Podle zpráv od spolupracovníků jsou mezi protestujícími velmi aktivní lidé z občanských sdružení a neziskových organizací, které jsou známy protikorupčními kampaněmi či snahou o záchranu chráněných území.

Hlavních demonstrací se oficiálně (tj. po avízu na svých webech) účastní také fotbalový rowdies, na něž se média zaměřila po násilnostech ze 14. a 15. ledna.

Jak už bylo naznačeno, své vlastní demonstrace si zatím nepravidelně pořádají různé odborové svazy a také opoziční strany. Několik zástupců rumunské opozice se v minulých dnech pokusilo vystoupit na občanských demonstracích, vždy ale byli hlasitě vypískáni.

Pozornost médií v minulých dnech upoutala demonstrace přibližně stovky důstojníků v záloze a vojenských vysloužilců, kteří přijeli do hlavního města podpořit poručíka Alexandra Gheorghea. Ten se sám zapojil do občanských protestů, přestože je stále v aktivní službě. Za to mu hrozí disciplinární řízení.