Měsíčník Reportér ve svém posledním vydání přináší článek Janka Kroupy s názvem Policejní kontakty inženýra Babiše. Text je zajímavý nejenom tím, že popisuje nadstandardní vztahy ministra financí s vyšetřovateli Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, vyplývá z něj také, že Andrej Babiš mohl v minulosti několikrát tyto vztahy využít ve prospěch svého podnikání.

V roce 2006 po smrti „kmotra“ Františka Mrázka se měl podle zjištění Janka Kroupy s Andrejem Babišem seznámit detektiv Marek Foglar. Důvodem bylo, že Babiš „věděl hodně a v okolí Mrázka se pohyboval“.

Andrej Babiš se v té době rovněž setkával s Ivanem Langerem, který o něm pro Reportéra prohlásil: „Víte, on Andrej měl vždycky tendenci obklopovat se lidmi z policie a tajných služeb.“

„Jak už bylo řečeno, s Foglarem si Babiš záhy porozuměl, s policisty se stýkal často a jejich spolupráce byla oboustranně výhodná. Policie měla případy a ty se zase často týkaly rivalů či rovnou nepřátel Andreje Babiše. První z nich se zabýval společností Čepro. To byla firma, která Babiše historicky vždy hodně zajímala,“ píše měsíčník Reportér.

Kauza Čepro

Čepro je státní strategický podnik, který přepravuje a skladuje ropné produkty včetně státních rezerv. Je to také největší odběratel biopaliv u nás. Babišův lovosický Preol, který vyrábí metylester řepkového oleje pro výrobu biopaliv, jde dnes hlavním tuzemským dodavatelem Čepra. Ale nebylo tak tomu vždy. Výsadního postavení se Preolu ve vztahu k Čepru dostalo až letos. A Čepro spadá pod resort ministerstva financí. K tomu se ale ještě dostaneme.

Zpět k Reportérovi: V roce 2003 byl ředitelem Čepra jmenován Tomáš Kadlec, člověk, který v devadesátých letech vedl ekonomický odbor v civilní tajné službě BIS. Poté šéfoval Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Jakmile usedl do vedení Čepra, začali jej podle Reportéra navštěvovat poslové od Andreje Babiše.

„Nejprve za mnou Babiš posílal prostředníky s tím, že se Stanislavem Grossem (politikem ČSSD, ministrem vnitra, posléze premiérem, pozn. red.) domluvil seznam lidí, které bych měl v Čepru zaměstnat,“ říká Kadlec v článku Janka Kroupy. Šlo prý hlavně o posty finančního a výkonného ředitele.

Když ale prý Kadlec prostředníky odmítl, pozval jej Andrej Babiš na oběd, kde se ptal, proč nechce dané lidi zaměstnat, když je to domluveno se Stanislavem Grossem. Na Kadlecovu odpověď, že si míní své lidi vybrat sám, měl Babiš odvětit: „Uvidíme, kdo je silnější. Jestli vy, nebo já.“

V roce 2005 byl Tomáš Kadlec z vedení Čepra odvolán. Reportér přitom naznačuje, že za tím vším mohla stát skutečnost, že jej Andrej Babiš považoval za člověka, který má blízko k Františku Mrázkovi: „Kadlecův spojenec a také náměstek v Národním bezpečnostním úřadu Milan Hejl býval totiž s Mrázkem ve velmi přátelských vztazích,“ píše Reportér. Kadlec tak mohl stát Andreji Babišovi v cestě. Mrázek a spol. versus Babiš a spol. totiž ve své době platili za konkurenční podnikatelské skupiny, které se například střetly při privatizaci státního Unipetrolu.

Jakou roli tedy podle Reportéra sehrály vztahy Andreje Babiše s detektivem Markem Foglarem při ukončení kariéry Tomáše Kadlece v Čepru?

V roce 2006, kdy se — jak již bylo řečeno — seznámili detektiv Marek Foglar a Andrej Babiš, se k Foglarovi prostřednictvím Babiše dostala informace, že Kadlec v Čepru podepsal nevýhodnou smlouvu se společností Loricus. Jejím smyslem prý bylo vyvádění peněz ze státního podniku: firma Loricus měla dodat Čepru naftu. Pokud by Čepro naftu nepřijalo či nemohlo přijmout, státní podnik by platil vysokou pokutu.

Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, píše Kroupa v Reportérovi, následně zahájil vyšetřování. Spis detektivové pojmenovali Loreta, hlavním vyšetřovatelem byl člověk jménem Tibor Levai, hlavní detektivem právě Marek Foglar. Výsledkem akce bylo zatčení Kadlece u něj na chalupě.

Dnes už Leveai u policie nepracuje, pro Reportéra k operaci Loreta řekl: „Vzpomínám si na to, v jednu chvíli jsme nemohli dohnat svědky. Šlo o lidi z Maďarska a Slovenska, tak jsme požádali Andreje Babiše. A on nám je sehnal. No běžné to úplně není, to přiznávám, ale bez Babiše bychom je asi vyslechnout nedokázali.“

Babiš, který tedy podle Reportéra stál se svou informací na počátku vyšetřování a ještě navíc policii sháněl svědky k tomu dodal: „Podával jsem k této kauze svědeckou výpověď. Generální ředitel Čepra pan Švarc mne požádal, abych u generálního ředitele Slovnaftu Oszkára Világiho, kterého jsem znal, ověřil pravost kontraktu mezi firmou Loricus a Čeprem, který podepsal bývalý generální ředitel Čepra Tomáš Kadlec. Na základě stanoviska pana Világiho bylo zjištěno, že se jedná o podvod firmy Loricus napojené na skupinu kolem Tomáše Pitra a Františka Mrázka.“

Případ se ale nakonec nedostal ani k soudu. Znalecký posudek ukázal, že státu neměla vzniknout žádná škoda. Na Kadlece dále padla ještě jiná obvinění, že měl stát připravit nevýhodnými smlouvami o stovky milionů korun. Opět ale nebyl shledán vinným. Nyní požaduje po státu odškodné.

Preol hraje prim

Dnes Kadlec tvrdí, že se Babišovi po jeho odvolání Čepro podařilo ovládnout. V Reportérovi říká, že do něj nastoupili titíž lidé, které měl na počátku dosadit on. Není bez zajímavosti — a to už Reportér nepřipomíná — že vše se stalo v době, kdy Babiš chystal svůj lovosický Preol, jehož provoz byl spuštěn v roce 2009.

V této souvislosti stojí za to rovněž znovu připomenout, že právě Čepro je hlavním odběratelem biopaliv u nás. Dodavatele si vybírá v dvoukolovém tendru. Minulý rok uspělo deset různých firem, mezi nimi i Preol. Dále ale vyhlašuje každý měsíc poptávku formou minitedrů, a to na potřebné objemy, aby splnil zákonem stanovený obsah biosložek na celý kalendářní rok.

Preol loni u Čepra uspěl ze všech dodavatelů nejlépe. Státní podnik od něj odebral skoro polovinu z celkového množství bionafty. Přičteme-li k tomu i dodávky z Primargy, která rovněž spadá pod Agrofert, dojdeme k číslu 55 procent. (Čísla ve svém článku Kdo ovládá trh s bionaftou uvedl týdeník Dotyk.)

Konkurenční ústecká Kratolia, spojovaná s Tomášem Pitrem, na kterou letos v únoru nastoupila daňová Kobra (policisté Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality ve spolupráci s Finanční správou ČR a Finančně analytickým útvarem Ministerstva financí) se loni na dodávkách biopaliv do Čepra podílela z jedné čtvrtiny. Firma nyní ovšem po zásahu finančních detektivů stojí. Z obliga je i Ekopetrol, propojený s Kratolií. Do minitendrů se nemůže hlásit, byla mu totiž zrušena registrace distributora pohonných hmot.

Babišův Preol je tak nyní jediným tuzemským výrobcem bionafty, který Čepro zásobuje. Jestliže platí úvaha, že Andrej Babiš usiloval o vliv v Čepru již od dob Tomáše Kadlece, dnes, v roli ministra financí, pod nějž Čepro spadá, má vyhráno absolutně.

Bič i cukr

Ještě jednou ale zpět k Reportérovi. Ten dále popisuje, jak Andrej Babiš využil své kontakty v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu při kriminalizaci polského lobbisty Jacka Spyry.

Zmiňuje také, že detektiv Marek Foglar povýšil a vedl tým, který měl od samého počátku na starost případ Jany Nagyové, nyní Nečasové.

Za pozornost ovšem v obsáhlém publikovaném materiálu také stojí SMS a e-mailová korespondence mezi Jankem Kroupou a Andrejem Babišem, kterou Reportér zveřejnil. Opakuje se v ní to, s čím měl nedávnou zkušenost takřka před očima novinářů poslanec Ladislav Šincl. Andrej Babiš jako metodu práce a prosazování svých zájmů používá zastrašování, na své oponenty si shromažďuje informace, vytváří dojem, že „na ně ví“, vyhrožuje, dehonestuje.

Je to zajímavý opak toho, co vyplývá z informací o jeho chování k lidem, které potřebuje. V souvislosti se vztahem Marka Foglara k Andreji Babišovi Janek Kroupa v Reportérovi píše: „Autor textu mluvil vlastně se všemi detektivy, kteří se tehdy objevovali kolem vyšetřování, v jehož rámci ke schůzkám mezi Babišem a detektivy docházelo. Shodují se, že mladý Šípek alias Foglar byl Babišem do značné míry fascinován. Babiš byl vlídný a měl vynikající kontakty.“