Koaliční vláda Bohuslava Sobotky měla ve středu na programu mimo jiné návrh dřívějšího odchodu horníků do penze. Pokud by se na novele zákona ministerstva práce a sociálních věcí ministři shodli, horníci by do důchodu odcházeli o pět let dříve než zbytek populace. Podle premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky se k materiálu vláda vrátí v září.

„Dnes zatím vláda nenašla schodu nad konkrétní podobou zákona,“ dodal s tím, že ministři při jednání projevili vůli problém vyřešit. Podle návrhu Michaely Marksové-Tominové by pro předčasný odchod do penze mělo havířům stačit odpracovat 3 300 směn v hlubinných dolech s tím, že v některých specifických případech se tato hranice ještě sníží.

Opatřením chce vláda v předstihu řešit očekávaný budoucí útlum těžby. S návrhem ale nesouhlasí ministr financí Andrej Babiš, pokud by totiž prošel, znamenalo by to výrazné výdaje pro státní pokladnu. „Můj názor je, že by se na tom měl podílet i majitel,“ řekl ministr financí novinářům po jednání vlády. Zdůraznil přitom, že dřívější odchod horníků do penze podporuje, podle něj si to horníci zaslouží.

Odboráři již dříve uvedli, že pokud vláda návrh neschválí, přistoupí k protestům. Odbory opakovaně upozorňují, že je situace v České republice v porovnání s ostatními evropskými zeměmi značně nestandardní, neboť ve většině z nich mají horníci zajištěný oproti ostatním profesím dřívější odchod do penze.

Zástupci odborů i OKD zároveň upozorňují, že pracovní podmínky jsou i přes řadu opatření k jejich zlepšení (klimatizace, osobní ochranné pomůcky, doprava na pracoviště atd.) velice náročné a možnost je změnit je i přes prudkou modernizaci technologií do značné míry omezená.

Příčinou je například to, že průměrná hloubka těžby v OKD vzrostla za posledních dvacet let o více než 250 metrů (ze 755 na 1017 metrů) a přes instalaci klimatizačních zařízení se zvyšuje počet pracovišť se zhoršenými mikroklimatickými podmínkami. Zároveň roste především v důsledku zániku hornického školství v 90. letech průměrný věk zaměstnanců OKD.

Na návrh lze přesto pohlížet jako na problematický, a nejde pouze, jak tvrdí Babiš, o peníze. Od roku 1993 totiž v České republice platí pro odchod do penze stejná pravidla pro všechny profese a je otázkou, zda lze jednu z nich preferovat na úkor všech ostatních.

Předtím v České republice existovaly takzvané důchodové kategorie. V první byli pracovníci z rizikových pracovních pozic, například právě horníci, ve druhé zaměstnanci z náročnějších provozů a ve třetí většina zaměstnanců, kteří pracovali za standardních pracovních podmínek. A pro získání penze stačilo v první a ve druhé kategorii odpracovat méně let. Od roku 1993 to ale neplatí.