Média většinou nezobrazují realitu. Pracují spíše jako pasáci: nabídnou vzrušení a informují, co to znamená pro naše peněženky. Bouračka je tak doplněna rozpočtem dálnice, na níž mrtví řidiči vydechli naposledy. Reportáž o válce sestává ze záběrů výbuchů a z ubezpečení, že benzín nepodraží — ropa se v dotyčné zemi těží dál. Sociální a politický kontext není sexy a zabírá moc času. Taková analýza by přetékala do reklamního bloku nebo do basketu.

Co ale v případě aktuálního dění? Děloha evropské demokracie zažívá šikanu, protože se stará více o důchodce a zaměstnance než o snížení korporátní daně. Každý třetí Řek živoří na hranici chudoby. Místo mobilizace ekonomů, sociologů nebo zasvěcených politiků se v médiích objevuje defilé zdánlivě nečekaných odborníků. Jsou jimi mluvčích cestovních kanceláří.

Ve zprávách rotují jako na orloji a v roli mudrců informují český lid. Každý otřes světové geopolitiky totiž tíživě dopadá i na naši malou zemičku — v sázce je naše dovolená. Dovolená unavených občanů, jimž je stále častěji odpíráno jejich základní lidské právo: právo vyvalit se na cizí pláži.

Zprávy v televizi. Teroristický útok v Tunisku. Rychle se přeříkají základní údaje: počet mrtvých, a že to bylo děsivé. Pak konečně přichází vrchol vysílání. Pán z cestovky vysvětluje, jak to skutečně vypadá: které pláže fungují a kam ještě lze odfrčet.

Následuje zásadní investigace na letišti, kde zmatení lidé popisují své otřesné zkušenosti. Co dělali, když se doslechli, že zrušili jejich let? Jak se s tím vyrovnali? A co babička, která se tak těšila?

Každá světová tragédie zafunguje podle efektu motýlích křídel: jedna drobná válka způsobí hromadné rušení prázdnin na druhém konci světa. Můžeme parafrázovat slavný aforismus: Nejenže je svět v plamenech, ale zkuste narychlo reklamovat letenky!