Vnucený krok, nebo zbabělé hazardérství? Návrat k demokracii, nebo extrémistický experiment? Grexit, nic nezvratného, či přímo konec eura? Ještě jednat, anebo se připravovat na nejhorší? Okolo těchto odpovědí na vnucující se otázky se vede již od soboty spor o interpretaci posledního vývoje v Řecku a okolo Řecka — o výklad vyhrocení, jehož ústředním prvkem se stalo páteční ohlášení referenda. Vláda Alexise Tsiprase se rozhodla vypsat celonárodní hlasování o podmínkách nového prodloužení řeckého bailoutu, to jest o podpůrném režimu, v němž Řecko přežívá už několik let.

„Ve vlastním Řecku upozorňují premiér Tsipras a zástupci Syrizy na mimořádnou míru, jíž se rozhodli zástupci věřitelských států minulý týden zasáhnout do návrhu úsporných reforem vlády. Tvrdí, že požadavky byly příliš tvrdé a ultimativní, než aby je mohli odsouhlasit v rámci svého mandátu. Šéf pravicové opozice Samaras ovšem vládě vytýká, že jednání nedokončila, a tedy neexistuje žádná hotová dohoda, kterou by mohli Řekové realisticky posuzovat,“ hlásil do nedělního vysílání BBC Gavin Hewitt, odpovědný reportér stanice, a pokračoval:

„Francouzský premiér Valls tvrdí, že řecká vláda má na vypsání referenda neoddiskutovatelné právo. Christine Lagardeová z Mezinárodního měnového fondu ale konstatuje, že bez uzavřené dohody bude hlasování stejně neplatné (...) Francie a Itálie nabízejí zprostředkovat novou nouzovou dohodu. François Hollande prohlásil, že je stále čas, a Angela Merkelová uvedla, že nikdo Řecko z eura nevyhání. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem se přitom nechal už v sobotu slyšet, že jednání o záchranném programu skončila,“ shrnul Hewitt poslední výstupy.

Patří se doplnit, že Christine Lagardeová z MMF v neděli na BBC také uvedla, že pokud zazní v chystaném referendum od Řeků „jasné ano“, zástupci věřitelů to s Řeckem „ještě zkusí“.

Zavřené banky. A co dál?

Faktický vývoj v posledních dnech vyústil do celkem očekávaného scénáře — Evropská centrální banka nezastavila Řecku přísun levné likvidity, ale zároveň jej ani nenavýšila, třebaže Řekové vybírali stále více peněz. Vláda v Athénách a Řecká centrální banka tak byly nuceny zavést kapitálovou kontrolu, to značí nechat zavřít banky a omezit výběr z bankomatů na 60 eur z každého konta denně jako prevenci bankovních runů. Všechny orientační indexy na evropských burzách současně klesají.

Trend zatím není dle většiny znalců fatální. Pokud však nenastane dnes nebo zítra nějaký zlom, vyprší s 30. červnem prodloužení záchranného programu a Řecko bude též muset zaplatit 1,6miliardovou eurosplátku dluhu Mezinárodnímu měnovému fondu. Konec programu a případný default, který by způsobilo nesplacení splátky, se do otřesů bez pochyb dále promítnou.

Ve středu se mají dle posledních zpráv sejít hlavy států a vlád EU na mimořádném summitu v Bruselu, aby projednaly další postup. Vlastní referendum, jež schválil v sobotu v noci i řecký parlament, by mělo proběhnout v neděli 5. července.

Řecký list Vima v pondělním vydání informuje, že v Syrize sílí frakce, která je nakloněna řešit stávající krizi vytvořením vlády národní jednoty, jež by se následně vrátila k jednáním s věřiteli. Další zdroje však takový trend zatím nepotvrzují.

Další informace:

BBC News Greek debt crisis: Banks to remain shut all week

eKathimerini The new national division is not ideological

The Guardian Greece crisis: a disaster for Athens and a colossal failure for the EU 

To Vima Greece is on course for a ‘Grexit’

Reuters Cautious Merkel on verge of biggest risk with 'Grexit'