Koncepce zahraniční politiky je alegorickým obrazem proplouvání mezi Charybdou a Skyllou. Nemá vlastní pevnou páteř, snaží se obsahem vyhovět málem všem. Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek to v obranném gardu otevřeně řekl: „Nemůžeme vyhovět všem!“ A zprvu jako by málem chtěl.

Zvolený postup tvorby dokumentu nemůže být metodologickým východiskem jakékoli koncepce nebo strategie. Ta na kritiku musí reagovat až ex post, ne ex ante. Kdybychom parafrázovali Ibsenův dramatický výrok, koncepce svléká kalhoty daleko před brodem kritiky. Ale záměr další práce s koncepcí je sympatický: svět se podstatně změnil, jeho velká část nechce akceptovat jako univerzální západní hodnoty, a o tom je nutné diskutovat.

Základním východiskem koncepce je změna světových mocenských poměrů a posun k multilateralitě světového uspořádání; to se podle autorů dokumentu projevuje v rovině ekonomické, strategicko-politické a demografické.