V reakci na stávkovou pohotovost, kterou v úterý ráno vyhlásili zaměstnanci Agentury pro sociální začleňování, svolal dnes ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier mimořádnou schůzku s novináři. Situace v Agentuře je napjatá už od 16. dubna, kdy ministr odvolal ředitele Agentury Martina Šimáčka.

Dienstbier na schůzce vysvětlil konkrétněji než dosud důvody, kvůli kterým se rozhodl Šimáčka odvolat, a zároveň oznámil, že kromě této jedné personální výměny Agenturu žádné jiné změny nečekají. Původně totiž hovořil o tom, že by se Agentura kvůli služebnímu zákonu měla rozdělit na dvě části. Tento plán se nyní odkládá prý i proto, aby vedení mohlo se zaměstnanci případné změny prodiskutovat.

Etnoemancipační vs. čistě sociální přístup

Podle Dienstbiera byl největší překážkou spolupráce s Martinem Šimáčkem jeho odlišný a vyhrocený pohled na to, zda se má v přístupu k sociálnímu vyloučení zohledňovat také etnický aspekt. Šimáček prý dokonce odmítl podílet se na evaluacích pro Evropskou komisi právě proto, že monitorování výsledků se mělo týkat výhradně Romů a nikoli sociálně vyloučených bez rozdílu etnicity. Ač ministr podle svých slov Agenturu v minulosti v sociálním přístupu podporoval, Šimáčkův postoj je pro něj nepřijatelný. Jednak proto, že pokud se odmítá zabývat jakkoli etnicitou, zcela pomíjí důležitý aspekt celého problému, třeba diskriminaci, a dále také proto, že kvůli svému pohledu odmítá vykonávat práci, kterou dostal za úkol. To byl podle ministra dlouhodobý problém, který s bývalým ředitelem měli jeho nadřízení.

Martin Šimáček kritiku odmítá s tím, že požadovaný úkol nejenže splnil, ale dokonce už vypracoval metodiku, jejíž součástí je měření dopadů všech opatření na Romy, a která je dostupná na webových stránkách Agentury. 

Také tiskový mluvčí Agentury Václav Zeman v reakci na ministrova slova říká, že Agentura nepracuje pouze se sociálním a neetnickým pohledem na řešení problematiky sociálního vyloučení. „V Agentuře vždy pracovala řada lidí, kteří mají na věc různý názor a je to mezi jejími pracovníky dlouhodobě a opakovaně diskutované téma,“ vysvětluje Zeman. 

Agentura se podle něj ve svém přístupu zároveň za poslední dva roky výrazně posunula. „Komunitní práce a zapojování veřejnosti je nedílnou součástí práce v téměř každém městě či obci, kde působíme. Velmi zajímavě to funguje například ve Frýdku-Místku, Moravském Berouně nebo v Jaroměři,“ vypočítává Zeman. Agentura navíc zaměstnala ženu, která se metodicky věnuje oblasti komunitní práce, sbírá příklady a inspirace ze zahraničí. „Není to tedy tak, že bychom se odmítali bavit a pracovat s etnickým rozměrem tématu. Není to ale to hlavní a to může být řadě lidí s jiným pohledem nepříjemné,“ uzavírá tiskový mluvčí.

Autonomní Agentura

Zaměstnanci Agentury se aktivizovali ve chvíli, kdy byl odvolán jejich ředitel. V tuto chvíli žádají, aby Agentura přestala být odborem na Úřadu vlády v působnosti ministra pro lidská práva, a stala se samostatně fungujícím orgánem. Požadují rovněž volnost v kritice vlády. „Měli bychom být autonomní, abychom mohli expertně posuzovat návrhy týkající se sociálního začleňování. Především jde o budoucnost Agentury jako nezávislé, apolitické a transparentní organizace, která není součástí dílčích politických zájmů.“ říká Vít Lesák, předseda Nezávislých odborů zaměstnanců Úřadu vlády ČR. Situaci navíc vnímá jako nestabilizovanou — náměstkyně Martina Štěpánková, která teď převzala agendu Martina Šimáčka, chodí podle Lesáka na schůzky nepřipravená a situaci nerozumí.

Podle ministra se naopak nespokojení zaměstnanci podílejí na zvyšování paniky, což dokazuje například tím, že několik starostů poslalo protestní dopisy. Ty obsahovaly shodné věty, které jim připravili zaměstnanci. Dienstbier se domnívá, že neexistuje důvod, proč by zaměstnanci nemohli dál normálně pokračovat ve své práci: „Pokud byla Agentura dobře vybudovaná, nemůže přece její fungování záviset na jednom člověku, a k žádným dalším změnám nedochází,“ zdůraznil ministr.

Aby vyšel vstříc požadavkům zaměstnanců, požádal o mediaci Czeslawa Walka, který se podílel na vytvoření konceptu agentury, a kterého prý nikdo nemůže podezírat, že by někomu stranil. Walek se zúčastnil i úterní schůzky s novináři, ve vyjednávání se zaměstnanci ale ještě nezačal.

Předseda odborů Lesák by si však představoval, že s nimi bude jednat buď přímo premiér, nebo někdo, kdo je Sobotkou pověřený. Pokud by se jejich problémy někdo takový skutečně zabýval a nezlehčoval je, situace by se prý určitě uklidnila.

Martin Šimáček svým vyjádřením ke stávce ilustruje svou vlastní představu, jak by se měl chovat správný úředník: „Zaměstnanci Agentury stávkou ukazují, že nejsou tupí úředníci, kteří čekají na výplatu. Naopak s rizikem dopadů na vlastní rodinnou situaci brání rozkladu Agentury, hájí závazky, které Agentura má především ve městech, ale i na krajích a ve státní správě,“ vysvětluje. Úředník podle něj nemá být ovce poslouchající politika, ale odborník, který je s politikem partnerem. „Myslel jsem si, že proto tato vláda zavádí služební zákon. Teď prakticky ukazuje, jak politická moc válcuje odbornost úředního aparátu,“ uzavírá bývalý ředitel Agentury.

Dienstbier má však o roli úředníků jinou představu: „Pokud nebudou zaměstnanci úřadu vlády akceptovat to, co jim jako úředníkům bude uloženo, dojde k dalším změnám. Nenechám se tlačit do kouta. Úředníci si nebudou určovat své povinnosti, svou organizační strukturu a toho, pod kým ji budou vykonávat," prohlásil ministr. Požadavky na autonomii označil za absurdní.

Jeho postoj podpořil i premiér Bohuslav Sobotka, který v úterý novinářům před českým rozhlasem řekl, že odbory sice mají právo protestovat, pokud se jim něco nelíbí, ale nemohou nahrazovat personální rozhodování členů vlády nebo kohokoliv jiného ve státní správě. Podle předsedy vlády jsou personální otázky plně v rukou ministra Dienstbiera a ten musí garantovat transparentní výběrové řízení na Šimáčkova nástupce.

Kdo bude novým ředitelem?

V souvislosti s novým ředitelem Agentury se již od odvolání Martina Šimáčka hovoří o Davidu Beňákovi (ČSSD). Zaměstnanci Agentury si na sociálních sítích stěžují, že výběrové řízení na nového ředitele bylo vypsáno tak, aby Beňák podmínky splňoval. Ministr důrazně popřel, že by byl David Beňák předem vybraným kandidátem.

„Podmínky výběrového řízení jsme vymýšleli podle nového služebního zákona a v žádném případě zde není tlak na to, aby novým ředitelem byl Rom,“ uvedl Dienstbier. Poznámky, kterými se Davida Beňáka někteří zaměstnanci Agentury na sociálních sítích snaží zesměšnit, například o ‚východopražské varietě romštiny‘ považuje ministr za nechutné.