Město Curych se stalo vítězem evropského žebříčku Města bez sazí, který zhodnotil třiadvacet významných evropských měst z hlediska jejich úsilí o zlepšení kvality ovzduší. Další nejlépe hodnocená města jsou dánská Kodaň, rakouská Vídeň a švédský Stockholm. Praha v hodnocení obsadila dělené patnácté až sedmnácté místo. Vůbec nejhůře je hodnocen Lucemburk, následován Lisabonem.

„Cílem této aktivity bylo zhodnotit, jak různá evropská města přistupují k problému znečištění ovzduší, neboť podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) zhruba třetina obyvatel městských oblastí musí dýchat vzduch, který je znečištěný více než dovolují limity Evropské unie. A více než 90 % obyvatel těchto oblastí dýchá vzduch znečištěný více, než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) z hlediska ochrany zdraví,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Curych v hodnocení uspěl nejlépe díky své komplexní politice snižování emisí a podpoře čistějších forem dopravy. V případě Curychu a Kodaně hodnocení ocenilo snížení počtu automobilů a omezení týkající se nejvíce znečišťujících automobilů, kamionů nebo stavební mechanizace. Oceněno bylo také rozšíření čistějších forem dopravy, jako MHD, městská cyklistika nebo podmínek pro pěší.

Praha byla hodnocena ve většině kritérií průměrně. „Velmi dobře byla hodnocena pražská MHD. Naopak velmi špatně bylo hodnoceno to, že Praha nemá žádná opatření týkající se emisí ze stavební mechanizace,“ uvedl Šuta. Hodnocení Prahy podle něj zvýšilo slibované zavedení nízkoemisní zóny a opatření pro podporu pěších a cyklistů. „Bude tedy záležet na současném vedení města, zda si Praha v příštím hodnocení polepší nebo zda se v žebříčku propadne,“ dodal.

Žebříček Města bez sazí hodnotil třiadvacet evropských měst podle devíti kritérií týkajících se dopravy jako podpora udržitelné dopravy, management dopravy, veřejné zakázky nebo ekonomické nástroje, jako je mýtné nebo parkování. Hodnocení bralo také v úvahu, jak jsou města úspěšná ve snižování znečištění měřeném na městských dopravních monitorovacích stanicích či přípravu anebo zavádění nízkoemisních zón.

Hodnocení se soustředilo na opatření, která byla zavedena v posledních pěti letech nebo byla zahrnuta do plánů pro zlepšování kvality ovzduší a jsou nyní zaváděna. Podle ekologů evropská města narážejí na úrovní Evropské unie na některá nedostatečná opatření pro ochranu ovzduší. Tvrdí přitom, že by EU měla zavést pro silniční vozidla účinná pravidla, která by regulovala emise v reálných jízdních podmínkách, a efektivní limity emisí pro stavební mechanizaci.

Zároveň by podle jejich názoru měla Evropská unie přijmout dlouho odkládané národní emisní stropy pro znečištění v letech 2020, 2025 a 2030. Jejich smyslem je omezit celkové množství škodlivin, které smí vypouštět každý členský stát. To by v konečném důsledku snížilo množství dálkově přenášených emisí a přispělo částečně ke zlepšení ovzduší ve městech.