Aktuální zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ukazuje, že znečištění ovzduší vážně ohrožuje zdraví lidí v Evropě. Největším problémem zůstává zamoření jemným prachem (PM 2,5), přízemním ozónem (O 3) a rakovinotvorným benzo-a-pyrenem (BaP).

Jenom znečištění prachem přičítá EEA každoročně více než 400 tisíc předčasně zemřelých. Česká republika podle zprávy EEA stále patří mezi země s nejhorším znečištěním ovzduší, zejména z hlediska zamoření jemným prachem a BaP. EEA uvádí, že v České republice lze pro rok 2012 na vrub znečištění ovzduší přičíst zhruba jedenáct tisíc předčasně zemřelých kvůli znečištění prachem a přízemním ozónem.

„Podle zprávy EEA v posledních letech zhruba třetina obyvatel městských oblastí musí dýchat vzduch, který je znečištěný více než dovolují limity Evropské unie. Ovšem až více než devadesát procent obyvatel těchto oblastí dýchá vzduch znečištěný více než doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) z hlediska ochrany zdraví,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Zdůraznil přitom, že Česká republika patří mezi vůbec nejhorší v Evropě ve znečištění jemným prachem , společně s Bulharskem, Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Kyprem. Jako jemný prach se obvykle označují částice s průměrem do 2,5 μm (PM 2,5), které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému.

Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku dožití, hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Ve znečištění rakovinotvorným benzo-a-pyrenem v roce 2012 tvořila Česká republika společně s Polskem absolutní špičku. Hodnoty zamoření BaP na Ostravsku neměly v roce 2012 v západní Evropě obdoby, překonat je dokázala jenom nejznečištěnější oblast Polska. Celoroční koncentrace BaP by neměla překročit 1 ng/m 3, ale Ostravě dosáhla 10,8 a v Petrovicích Karviné 8,2 ng/m 3,“ uvedl Šuta.

„Přitom studie zdravotního stavu dětí v Ostravě prokázala, že děti narozené a bydlící po šest let v nejznečištěnější oblasti Ostrava východ (Radvanice, Bartovice, Slezská Ostrava) měly třikrát vyšší výskyt lékařem diagnostikovaného průduškového astmatu a nejméně dvakrát vyšší výskyt atopického ekzému a alergické rýmy než děti narozené a žijící ve zbytku Ostravy,“ uzavřel.