Orangutaní rodina tiše sedí uprostřed hustého sumaterského pralesa. Samec se houpe na liáně a dohlíží na mláďata, která si navzájem vybírají ze srsti hmyz. Opodál mlsá na mladých výhoncích jelínek munjak, kolem proletí dva exotičtí motýli. Květiny se otáčejí za sluncem a pár stovek metrů odtud tiše našlapuje vzácný tygr sumaterský. Tisíciletá pohoda. Když vtom zvířata zbystří: uslyší neutěšený křik opic, který se neustále přibližuje, a ucítí zlověstný pach kouře z hořícího pralesa.

Několik tisíc kilometrů odtud na koupališti u Mnichova Hradiště jsem se právě zakousl do smaženého sýra s pořádnou dávkou tatarky. Kolem mě skotačí malé děti. Vosa si sedla na něčí nanuk. Voda šplouchá, nafukovací míč proletí vzduchem. Pán si mlaská nad mastným langošem a svijanskou jedenáctkou, všude kolem jen fritované dobroty a pohoda.

Když požár po několika týdnech zvětšiny dohoří, zůstává na místě životem kypícího pralesa měsíční pustina a kouřící země, která pod povrchem ještě prohořívá. Hrstka orangutanů, která se o pár měsíců později proplétá mezi nově vysazenými palmami olejnými, se nezřídka stane obětí brutálního násilí a výsměchu zdejších farmářů.

Palmo-olejná plantáž přitom může hostit jen asi 15 % původních pralesních druhů. A většina světové produkce tohoto oleje přitom pochází právě z Indonésie, převážně ze Sumatry, kde 56 % palmo-olejných plantáží vzniká právě vypalováním pralesů. Bohužel pro zdejší živočichy a rostliny, světová poptávka po tomto oleji se od roku 1990 zpětinásobila a dále výrazně roste.  

Detektiv z pralesa

„Jakýkoliv výrobek s palmovým olejem je v podstatě kapka krve. Jsou to miliony hektarů bývalého pralesa, které byly proměněny v palmové plantáže. Dokud se k nám do Čech budou dovážet výrobky z palmového oleje, mělo by to zajímat i nás,“ konstatuje bývalý brněnský detektiv, zakladatel soukromé rezervace na Sumatře a otec projektu Green Life Milan Jeglík na youtubovém kanálu Igora Chauna Goscha TV1. A následně vysvětluje, jak se z brněnské policejní kanceláře dostal až do srdce indonéského pralesa. „Po deseti letech práce ve státních službách jsem došel k závěru, že můj život by měl vypadat poněkud jinak a že bych se měl podílet na věcech, které jsem nějakým způsobem schopen opravdu ovlivnit k lepšímu.“

V roce 2002 se tak vydal do Indonésie, kde na palubě české expediční lodi pět let mapoval podmořský život. Když se však v roce 2008 seznámil se situací v mýcených sumaterských pralesech, rozhodl se, že je potřeba s tím něco udělat a že jeho místo je právě zde. Následující rok tak s několika přáteli rozjel projekt Green Life. Pronajali si 31 hektarů deštného pralesa přímo sousedící s Národním parkem Leuser na severu Sumatry a zřídili zde soukromou rezervaci, kde se intenzivně věnují ochraně pralesa a zejména boji proti zdejšímu rozbujelému pytláctví. A to i v rámci parku Leuser.

Ten zabírá plochu asi 2,6 milionů hektarů a jeho velkou část silně ohrožují rozšiřující se palmo-olejné a kaučukové plantáže. Již téměř pětina plochy parku byla zničena a podobné tlaky samozřejmě s rostoucí poptávkou po těchto komoditách sílí.