Poslanci se ve středu poprvé věnovali senátnímu návrhu zákona o Šumavě. Mnozí z nich v rozpravě argumentovali pro jeho přijetí tím, že umožní rozvoj obcí, které se nyní podle údajně nacházejí ve stavu nejistoty.

„Je to těžké téma a kdykoliv tady bylo projednáváno, tak vždycky vzbudilo velkou vlnu vášní. Mám dojem, že ta debata je pořád vedena šíleným způsobem ve smyslu, když se někdo vyjádří pro to, že ten park přece jenom máme vnímat trošku civilně jako prostor pro život, tedy umožnit tam i nějaký rozvoj obcím,“ uvedla například Miroslava Němcová z ODS.

„Mně to připadá úplně šílený způsob téhle debaty. Odmítám

to, že jsme ti, kteří nerespektují přírodu, nevnímají její hodnoty jenom

proto, že tvrdíme, že v přírodě také je místo pro člověka a je místo

pro obce, které mají právo se nějakým rozumným způsobem rozvíjet," dodala Němcová.

Přitom v Národním parku Šumava je podstatně nižší nezaměstnanost než je český průměr, šumavské obce mají většinou dvojnásobné příjmy na obyvatele než je běžné v Jihočeském a Plzeňském kraji a také jejich vylidňování je jen mýtus. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a úřadů práce, které shrnuli ekologové z Hnutí DUHA. Zároveň zopakovali, že senátní návrh prosazovaný kmotry a developery by národní park fakticky zlikvidoval a otevřel cestu spekulantům s pozemky a těžbě dřeva.

Renomovaná britská poradenská společnost EFTEC (Economics for the Environment Consultancy) již dříve spočetla, že směřování parku podle navrženého zákona by mohlo poškodit současné i budoucí pracovní příležitosti z turistiky, renomé Šumavy na mezinárodním trhu a podkopat prosperitu obcí.

V Národním parku Šumava je nižší nezaměstnanost než jinde na venkově a dokonce nižší než celostátní průměr. Vyplývá to z údajů úřadů práce. Údaje Českého statistického úřadu zase dokazují, že také tvrzení o chudobě šumavských obcí jsou jen dalším účelovým mýtem, kterým místní správa mystifikuje veřejnost.

Ve skutečnosti průměrný příjem na obyvatele u obcí uvnitř národního parku i těch, které leží na jeho okraji, je minimálně dvojnásobný než krajské průměry. Zatímco v Západočeském kraji je průměrný příjem na hlavu dvacet tisíc a v Jihočeském dvaadvacet tisíc korun, šumavské obce mají příjem dvaačtyřicet tisíc na každého obyvatele.

Údaje statistiků také vyvrací mýtus o vylidňování obcí na Šumavě. Za posledních dvacet let ubylo v centrální části celkem pět obyvatel. K vylidňování menších obcí, vzdálenějších od měst, dochází na většině území České republiky. V porovnání s vylidňováním v Karlovarském, Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji je šumavský údaj téměř zanedbatelný.

Lidé na jihu Čech si význam parku uvědomují. V průzkumu agentury STEM se 77 % obyvatel Jihočeského kraje domnívalo, že šumavský národní park je díky přílivu turistů pro místní obce ekonomickým přínosem. Pouze necelá čtvrtina (23 %) Jihočechů považuje národní park za překážku volnému podnikání.

EFTEC, renomovaná britská expertní společnost, hodnotila v prosinci 2013 návrh zákona přeložený ministrem Tomášem Chalupou (ODS), který byl dokonce méně devastující než současný návrh skupiny senátorů kolem Tomáše Jirsy (ODS), a srovnávala jej s návrhem vědců a Hnutí DUHA na rozšíření divočiny, který podporuje 44 tisíc signatářů petice.

Případné přijetí senátního návrhu zákona poškodí ekoturismus a jeho rozvoj, devalvuje hodnotu národního parku jako populární oblasti s divokou přírodou, oslabí tak klíčovou ekonomickou hodnotu mimořádné turistické a rekreační oblasti a vytvoří pracovní místa spojená s velkými stavbami (lanovka apod.), většinou však krátkodobá a určená pro pracovníky odjinud.

Naopak přijetí návrhu na rozšíření divočiny využije růst poptávky po ekoturismu a zážitkové turistice, vytvoří nové ekonomické příležitosti díky rozvoji turistiky v nově rozšířených oblastech divoké přírody a jejich okolí a zároveň nepodkope však přitom ekologickou integritu národního parku.

Ekonomičtí experti EFTEC také upozorňují, že jedenaosmdesát procent turistů podporuje bezzásahovost na více než třicet procent rozlohy národního parku, že osmašedesát procent respondentů se nelíbily vykácené holiny a dvaapadesát procent respondentů nevadil pohled na mrtvé stromy.

Jak dokázala nedávno zveřejněná mapová analýza Hnutí DUHA, za senátním zákonem stojí především zájem o lukrativní pozemky. Dosud chráněná vzácná příroda by se schválením zákona mohla proměnit až na 7 700 stavebních pozemků, které si už předem skoupili velcí podnikatelé, osoby blízké předkladatelům zákona a realitní makléři či advokáti z okolí i velkých měst. Mezi nimi vyniká František Talián, poradce senátora Tomáše Jirsy, hlavního proponenta zákona.