Novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou v pondělí schválila vláda, zlepšuje v některých ohledech právní prostředí, abnormálně diskriminační vůči obnovitelným zdrojům energie. Především však obsahuje zásadní nedostatky.

V návrhu zejména zcela chybí podpora pro elektřinu z větru. Ta je nejlevnějším obnovitelným zdrojem a podle studie Akademie věd ČR má potenciál vyrobit ročně elektřinu pro více než dva a půl miliónu českých domácností.

Řešením je obnovení hodinových zelených bonusů pro nové větrné elektrárny. Jsou nejefektivnější formou podpory, která pružně reaguje na trh a minimalizuje náklady spotřebitelů a státu. Stát by měl rovněž zvýhodnit obce, aby mohly samy investovat do větrných elektráren na svém území a vyrobenou elektřinu dodávat levně svým občanům.

Návrh zákona ruší u elektřiny z obnovitelných zdrojů osvobození od daně z elektřiny. Osvobození od daně z elektřiny je pozitivní nástroj státu, který zvýhodňuje, jakkoliv jen symbolicky, odvětví, na nichž má stát zájem.

Týká se to například železniční, tramvajové či trolejbusové dopravy, ale také hutnictví. Zrušením tedy stát dává najevo, že čisté zdroje zlepšující životní prostředí i ekonomické a sociální podmínky důležité nejsou.

Novela obsahuje ustanovení, která jsou provozně neproveditelná, například povinnost provozovatele doložit výši investičních nákladů. Provozovatelé, kteří elektrárnu koupili od původního vlastníka, nebudou pravděpodobně znát původní náklady a nebudou je ani schopni doložit.

Návrh nového zákona podle energetických expertů z občanského sektoru aspoň výrazně zjednodušuje administrativu a pravidla provozu pro malé sluneční elektrárny do 10 kW výkonu. Domácnosti a firmy si budou moci nově za jednodušších podmínek vyrábět vlastní elektřinu na střeše a šetřit tak za její nákup.

Existuje však i riziko, že ani nově vytvořené podmínky nebudou pro domácnosti zajímavé, nepomůže-li stát domácnostem pořizovat technologie, které umožní řízení a akumulaci vyrobené energie. Podle vzoru Německa a Slovenska by bylo možné zahrnout tuto podporu do programu Zelená úsporám.

Zákon zavádí podporu pro bioplynové stanice na vytříděný komunální bioodpad a bioodpady ze zemědělství. Zcela však chybí zahrnutí odpadu z potravinářství, bez kterého bude bioplynovým stanicím chybět „palivo“.

Po rozšíření podpory i na potravinářský odpad by mohlo postupně vzniknout asi sedmdesát nových stanic, tedy přibližně v každém okresním městě jedna. Ty by dokázaly dodat elektřinu pro asi 120 tisíc domácností.

Novela mění způsob, jakým domácnosti a firmy přispívají na obnovitelné zdroje. Nově budou všichni odběratelé platit příspěvek podle rezervovaného příkonu, resp. velikosti jističe.

To sníží zátěž zejména velkým průmyslovým spotřebitelům, ale může pomoci i domácnostem, pokud si sníží hodnotu jističe. Rozdíl zaplatí stát, podle vyjádření ministerstva průmyslu půjde asi o pět miliard korun ročně.