Měl to být původně souboj dvou žen, Mariny Silvové a Dilmy Rousseffové. Když bývalá ministryně životního prostředí Silvová vypadla, prezidentské klání se mělo ještě zjednodušit; současná hlava státu Dilma Rousseffová měla dokonce šanci zvítězit už v prvním kole a solidně vedla ve všech předpovědích o deset, patnáct procent. Až donedávna. Už několikátý průzkum v řadě ukázal obrat preferencí; v mimořádně těsném souboji je nyní mírným favoritem Aécio Neves ze středopravicové Brazilské sociálně demokratické strany (PSDB). Naposledy jeho náskok těsně potvrdily středeční průzkumy dvou nejprestižnějších společností, Datafolha a IBOPE.

Je to nečekaná situace a Dilma Rousseffová spolu s její stranou se musí oprávněně ptát, co udělali špatně. PSDB je dlouhodobě velmi neoblíbená strana a sám Aécio byl jednu dobu kandidátem s největším množstvím odpůrců; nyní ho na tomto místě vystřídala prezidentka. Návrat umírněné, ale otevřeně neoliberální pravice k moci vypadal ještě minulý měsíc nepředstavitelně. Jenže v prvním kole voleb získal kandidát tukanů překvapivě přes 30 milionů hlasů a nyní, týden před druhým kolem, taky vzrůstající podporu z několika stran.

Určitě největší vliv měla otevřená deklarace Mariny Silvové, která se rozhodla nezopakovat doporučení nevolit ani jednoho kandidáta z minulých voleb. Můžeme vést dohady, nakolik je za tím osobní a mimořádně nekompromisní kampaň, kterou proti ní vedla současná prezidentka. Marina svou podporu podmínila seznamem požadavků a Aécio je přijal s jedinou výjimkou — nadále bude podporovat snížení hranice trestní zodpovědnosti z osmnácti na šestnáct let. Z fronty původně za Marinou Silvovou se rozhodla k Aéciově podpoře také Brazilská socialistická strana (PSB) a rodina zesnulého kandidáta Eduarda Campose, což by díky jejímu vlivu mělo zajistit vítězství ve státu Pernambuco pro pravici.

Pak jsou tu evangelikálové. Ti nedostanou svoji první prezidentku, avšak vyjadřují spíše podporu Aéciovi, přestože je podobně jako Dilma deklarativní katolík. Alespoň není „marxista“, jak se o prezidentce v těchto kruzích vyjadřuje. Otevřeně se pro PSDB vyjádřil pastor Everaldo z největší evangelikální církve Assembleia de Deus, který v prezidentské volbě získal víc než půl milionu hlasů. Aécio Neves se o podporu této vlivné náboženské skupiny tvořící asi pětinu brazilské společnosti aktivně ucházel v posledních dnech, kdy navštěvoval evangelikální sbory a církevní média.

Do jisté míry překvapivě se pro pravici vyjádřila také Strana zelených (PV) a jejich Eduardo Jorge, který zářil v předvolebních debatách. Podle jeho názoru — a podle oficiálního stranického dokumentu s podrobným zdůvodněním — má Aécio o něco blíže k zeleným ideálům. Dilma si především znepřátelila zelené voliče tím, že její vláda rekordně zpomalila demarkaci indigenních teritorií a stavěla se velmi rezervovaně k obnovitelným zdrojům energie, zatímco podporovala jádro. Současná prezidentka alespoň získala nepřímou podporu od kandidátky extrémní levice Luciany Genrové, mimochodem čtvrté v prvním kole voleb s více než milionem a půl hlasů. Ta vyzvala buď volit Dilmu, nebo vhodit prázdný hlas, před volbou tukanů důrazně varovala. Vzhledem k její kampani zaměřené proti vlivu finančních kruhů a rodinných klanů to není nic nečekaného.

Posun v kampani

Kromě podpory jednotlivých neúspěšných kandidátů z prvního kola prezidentské volby pokračovala kampaň, ačkoli mírnější. Proběhly první dvě debaty na televizních obrazovkách a krystalizují témata. Ještě těsně před prvním kolem, kdy začínalo být jasné, že se Marina Silvová vůbec neprobojuje do hlavního souboje, musel volební štáb Dilmy Rousseffové oprašovat starý program proti pravicovému kandidátovi a hledaly se urychleně nové útoky. Vedou se ve dvojí linii. První na úrovni kritiky kabinetů PSDB a srovnávání se současným stavem výrazně nižší nezaměstnanosti, inflace a vyšších příjmů. Lula při této příležitosti prohlásil, že nepřipustí návrat tukanů do prezidentského úřadu. Druhá úroveň kritiky je ve vztahu k samotné vládě Aécia Nevese ve státu Minas Gerais, kde léta zastával guvernérský úřad. Kampaň oponentky připomíná jeho nepotické vedení státu, kdy v místní vládě zasedli bratr, strýc, tři bratranci a teta. A podíl Nevesovy rodiny na řadě podivných regionálních projektů včetně stavby letiště.

Kandidát PSDB má zase oblíbenou kartu korupce ve firmě Petrobras, kde působila Dilma Rousseffová jako předsedkyně správní rady, a špatné ekonomické výsledky. Slibuje návrat k růstu a svou vládu v Minas Gerais se snaží prezentovat jako velmi úspěšnou. Mimo jiné na dobrých výsledcích v oblasti vzdělávání a zdravotnictví, což jsou oblíbená témata brazilské veřejnosti.

Vznikl také poněkud komický spor o „ideové pozadí“ programu Bolsa Familia a příbuzných projektů proti chudobě. Aécio Neves tvrdí, že ve skutečnosti jsou dílem prezidenta z PSDB Fernanda Henriqua Cardosa (obvykle známého pod zkratkou FHC). Dilma tvrdí, že je to falšování historie a zásluhy na snižování chudoby v Brazílii má ona a její předchůdce Lula. Pravdu mají částečně oba; za FHC došlo ke vzniku několika menších programů například na podporu školní docházky (Bolsa Escola), jejichž zefektivněním a spojením došlo ke vzniku megaprojektu Bolsa Familia. Ale celá rozsáhlá strategie a realizace programu pomáhajícímu desítkám milionů rodin je dílem prezidenta Luly da Silvy, o tom není pochyb.

Do rozhodujícího kola voleb nyní zbývá ještě týden a opravdu ústřední téma zatím chybí. Zdá se, že kampaň proti Marině Silvové možná byla až příliš neúprosná a prezidentka se nedokáže zorientovat s nečekaným a v průzkumech nečekaně silným soupeřem. Nyní bude záležet na dalších debatách. A ze všeho nejvíc na více než dvaceti milionech voličích Mariny Silvové. Poslechnou doporučení své kandidátky? Ve vlastní straně už se proti tomu ozvalo dost hlasů. Ale rozhodnutí této skupiny zatím nikdo nezkoumal a nedokáže předpovědět.