Apple a jeho nekonečná píseň o nevinnosti

Petr Mareš

Analytik NaZemi a znalec problematiky pracovních podmínek ve třetím světě přibližuje poklesky, deklarace a PR strategie známé americké společnosti, která se snaží budovat image globálně odpovědné firmy.

Společnost Apple představila minulý týden novou řadu svých produktů i nablýskanou novinku Apple Watch. Jednu z nejočekávanějších letošních událostí IT průmyslu doplnilo vystoupení rockové legendy U2, která po pěti letech vydala své aktuální album exkluzivně na iTunes. Zprávy z čínských dodavatelských továren o nepohodě zaměstnanců a vážném porušování pracovních standardů, které my, nadšení spotřebitelé, považujeme za běžné, v podstatě zanikly. Vše důležité nám Bono Vox za souhlasného přikyvování Tima Cooka řekl písní.

Ani v IT průmyslu není vše tak, jak se na první pohled jeví. Fotomontáž Eda Favilly, flickr.com

Nevyhovující pracovní podmínky při výrobě a s nimi související závažná porušovaní lidských práv patří již několik let v kontextu IT průmyslu k často zmiňovaným tématům. V posledních měsících narůstá pozornost věnovaná společnostem Apple, Samsung i mnohým dalším a kritika způsobu jednání se zaměstnanci, kteří vyrábějí telefony, tablety a další technologické hračky pro západní spotřebitele, poněkud zintenzivnila. Výsledkem je, že IT společnosti veřejně deklarují své závazky k odpovědnosti a zlepšování pracovních podmínek, protože určité skupiny spotřebitelů jsou stále dotěrnější a dokonce tvrdí, že při nákupu hodlají zohledňovat právě lidská práva a podobné nepodstatné záležitosti.

Apple můžeme v souvislosti se „společenskou odpovědností“ považovat za poměrně zkušeného hráče. Již v roce 2006 musel čelit prvním nařčením z hrubého porušování lidských práv. Vedení společnosti tehdy zareagovalo poměrně rychle a zavedlo pravidelné sociální audity svých dodavatelů s cílem významně omezit problémy a zlepšit bezpečnostní i pracovní standardy zaměstnanců továren. Apple se rozešel i s řadou neposlušných partnerů a v roce 2008 začal pravidelně zveřejňovat reporty o vlastním pokroku k lepší budoucnosti. Ve svých sděleních pro veřejnost akcentoval důstojnost a respekt ke všem pracujícím a postupně si sám přidělil roli lídra „odpovědného IT byznysu“. Ponechme k diskuzi, zda šlo o dobrou vůli některých uvědomělejších manažerů či o pouhý PR šum chránící reputaci firmy.

Úzkostlivě střežená dobrá pověst firmy se znovu ocitla pod palbou médií především v průběhu let 2009 a 2010. Řádně propíraná kauza sebevražd zaměstnanců čínského Foxconnu, který je největším dodavatelem Applu, otřásla veřejným míněním a vyvrcholila v roce 2012 strategickou spoluprací s iniciativou Fair Labor Asociation (FLA).

Iniciativa, která se do té doby výhradně soustředila na řešení problémů v dodavatelských řetězcích oděvního průmyslu, realizovala řadu sociálních auditů, které víceméně potvrdily pochybení firmy, a navrhla potřebné kroky k jejich efektivnímu řešení. Výsledky šetření nevyzněly pro Apple příliš pozitivně a šéf Applu Tim Cook veřejně prohlásil, že práva dělníků kdekoli na světě jsou nezpochybnitelná a jejich dodržování je pro společnost zásadním tématem, které bude více a více zohledňováno. Deklarované sliby Applu předznamenávaly potenciál téměř revoluční změny v dodavatelských řetězcích, přičemž se řada konkurenčních společností ve snaze neztratit krok s trendem, pustila do různých projektů, které by zaměstnance továren měly postupně dovést k důstojnějšímu životu.

Spolupráce FLA a Applu byla ale nejpozději po roce zásadně zpochybněna organizací SACOM, která dlouhodobě monitoruje pracovní podmínky v čínských továrnách. Výzkum, který zveřejnila, poukázal na skutečnost, že minimálně ve zkoumaných továrnách se Applu nedaří plnit téměř nic ze slibů, které si předsevzal. Její kritiku podpořila řada dalších organizací, které dokonce FLA podezíraly z obhajoby korporátních zájmů a snahy zajistit legitimitu neodpovědnému byznysu. Tyto záležitosti raději opět ponechme k otevřené diskuzi.

Krátce před letošním představením horkých novinek z dílny kultovního IT giganta zveřejnila organizace SACOM výzkumnou zprávu, která opět předkládá důkazy poukazující na řadu zásadních problémů v  dodavatelských továrnách Applu a konstatuje, že pracovní podmínky se v porovnání s minulým rokem bohužel spíše zhoršily.

Nicméně Apple, který se stal bezesporu díky inovativnímu přístupu a dokonale zvládnutým procesům globální výroby jednou z nejúspěšnějších firem posledních dekád, hravě a kreativně převálcuje i jakoukoliv kritiku. Bezprostředně vyslal do inkriminované továrny vlastní inspektory se zadáním hloubkové kontroly a ve svém prohlášení uvedl: „Apple se zavázal zajistit bezpečné a férové podmínky pro každého člověka v rámci našeho dodavatelského řetězce. Jsme jedinou IT společností, která byla přijata iniciativou Fair Labor Association. Pokud s námi naši dodavatelé chtějí dělat byznys, musí splňovat ty nejpřísnější standardy.“

O pár dní později, 9. září, Tim Cook v Cupertinu s velkou slávou odhalil s podporou rockové legendy U2 nový iPhone 6 a Apple Watch a oznámil, že kapela vydává svoje nové album, příhodně pojmenované „Songs of Innocence“, exkluzivně na iTunes zdarma. Neopomenul připomenout, že U2 není oceňovaná jen v souvislosti s hudbou ale také s kontinuálním bojem za lidská práva a pokrok lidstva. Frontmen U2 Bono Vox dodal: „My jsme krev ve vašich strojích.“

Po takovém absurdním představení lze jenom těžko přetěžko soudit, co je ještě dobrá vůle k reálné změně, co naivita jedinců pohybujících se daleko za hranicemi každodenní reality a co promyšlený kalkul vedení firmy. Hlavní je, že jsme my, postmoderní spotřebitelé, spokojeni s produkty. V nadšení z inovativního přístupu Applu můžeme napříště do úmoru zpívat společně se zaměstnanci asijských továren a Bonem Voxem nekonečné písně o nevinnosti. To bude naše definitivní výhra.

    Diskuse
    TT
    September 19, 2014 v 13.40
    Perfektní popis
    Jen bych rád znova připomněl, že ČR v souladu s EU hlasovala v OSN proti vytvoření nezávislého výboru pro přípravu závazných lidskoprávních pravidel pro nadnárodní firmy, s důvěrou, že firmy se budou regulovat sami.
    Bono je smutnou ukázkou toho, jak to dopadne, když si někdo myslí, že muže změnit chování byznysmenů tím, že s nimi bude chodit na kafe. Měla by to být velká výstraha pro naše nevládky, které si myslí, že laškováním s managery mění svět a přitom se stávají v lepším případě jen užitečnými idioty, v horším zkorumpovanými kolaboranty...