Přípravný výbor za vyhlášení referenda o poloze osobního železničního nádraží podal dne 3. září 2014 ke Krajskému soudu v Brně návrh, aby toto referendum vyhlásil (návrh je přiložen ke stažení na konci zprávy). V návrhu se požaduje, aby soud rozhodl tak, že referendum proběhne společně s komunálními volbami.

Soud tak řeší již druhý spor, neboť od 21. srpna zkoumá zákonnost zamítnutí původního návrhu na vyhlášení referenda. Zastupitelstvo města Brna na svém zasedání 2. září 2014 referendum nevyhlásilo. Přípravný výbor považuje toto jednání za účelové porušení zákona s cílem upřít občanům Brna ústavní právo podílet se na rozhodování o věcech veřejných.

„Primátor Roman Onderka nám chtěl na zastupitelstvu namluvit, že soud prý referendum vyhlásit nemůže. Ve skutečnosti ale ze sebe udělal hlupáka, protože právě kvůli takovým velkopanským manýrám politiků představuje soud důležitou pojistku. Stále tu tedy existuje šance, že občané Brna budou ve stejný den volit nové zastupitelstvo města i polohu svého nádraží,“ říká člen přípravného výboru a občanské aliance Referendum 2014 Miroslav Patrik.

Návrh na vyhlášení referenda soudem proto upozorňuje, že postup zastupitelstva vykazuje znaky obstrukce s cílem zabránit jeho pořádání společně s komunálními volbami. Přitom petici za konání referenda podpořilo téměř 27 tisíc lidí, ačkoliv limit je jen 18,5 tisíc osob. Magistrát ale z návrhu ze dne 1. srpna 2014, který obsahoval 21,1 tisíc podpisů, vyškrtal 7,8 tisíc podpisů. Velkou část z nich účelově.

„Naléhavost situace je dána tím, že zde hrozí popření ústavního práva mnoha tisíc občanů. Ačkoli si uvědomujeme, že náš návrh na urychlené rozhodování soudu je smělý a někdo by ho mohl vnímat jako zpupnost, věříme, že nás soud vyslyší, neboť jinou obranu proti politické zvůli vedení Brna nemáme,“ vysvětluje postup přípravného výboru jeho zmocněnec, šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka.

Krajský soud má totiž na rozhodnutí třicetidenní lhůtu, nicméně přípravný výbor ho požádal, aby rozhodl již do 15. září 2014. Pak by totiž primátorovi Onderkovi nezbylo nic jiného, než referendum oznámit veřejnou vyhláškou, takže by občané hlasovali společné s komunálními volbami.

Pokud by bylo referendum v Brně o poloze nádraží již podruhé politiky zmařeno, mohlo by to pro Českou republiku znamenat obrovské riziko. Evropské komise by totiž nemusela na stavbu bez podpory veřejnosti poskytnout plánovaných asi osm miliard korun. A bez těchto peněz by k modernizaci železničního uzlu v Brně nemuselo vůbec dojít. Řádné referendum je tak klíčové.

Dalším vhodným termínem pro konání místního referenda v Brně by byly až volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje, které by měly proběhnout na podzim 2016. „Zákon o místním referendu vyžaduje, aby se referenda účastnilo alespoň 35 procent voličů, pokud má být výsledek platný. A pro město o velikosti Brna lze tuto účast s jistotou dosáhnout jen tehdy, koná-li se referendum souběžně s jinými volbami,“ upřesňuje Patočka.

Podle petičního výboru hrozí, že obstrukce magistrátu začátek potřebné rekonstrukce odsunou o další dva roky. Protože petiční výbor nebude usilovat o vyhlášení referenda mimo termín velkých voleb, definitivní rozhodnutí by tak zřejmě padlo až za dva roky, při krajských volbách 2016.

Občanskou alianci Referendum 2014 založily brněnské pobočky Dětí Země, Hnutí Duha a Masarykovy Demokratické Akademie. Podporují ji i další významné spolky jako je Greenpeace, Hnutí Brontosaurus či Nesehnutí. Do sběru podpisů se podstatně zapojila i brněnská Strana zelených, která sesbírala dva tisíce podpisů. Referendum podporuje rovněž TOP09, ANO, Česká pirátská strana a politické hnutí A Co Brno?