Přípravný výbor za vyhlášení referenda o poloze železničního nádraží v Brně zaslal ve čtvrtek odpoledne Krajskému soudu v Brně žalobu proti Magistrátu města Brna, který odmítnul jeho návrh vyhlásit referendum a předložit ho zastupitelům na jejich jednání, které se uskuteční začátkem září.

Výbor nesouhlasí s tím, že v návrhu chybí odhad nákladů na realizaci výsledku referenda a že téměř osm tisíc údajů o podepsaných osobách pod petici je vadných. Žalobu ve stejný den večer obdržel i magistrát.

„Magistrátem vytýkaná absence odhadu nákladů za realizaci výsledku referenda je zcela absurdní, protože jsme jasně uvedli, že pro odsunovanou variantu U řeky mají být tři až čtyři miliardy korun a pro variantu v centru by mohly být nižší, řádově v miliardách korun, neboť zde už existuje velký dopravní uzel s mnoha tramvajemi, což je evropský unikát, kterého bychom se neměli vzdávat,“ vysvětluje člen přípravného výboru Miroslav Patrik.

Podle něj navíc sám magistrát dobře ví, že až nyní se začala zpracovávat studie proveditelnosti, která finanční náklady Brna pro variantu U řeky a pro jednu z variant v centru Pod Petrovem teprve upřesní.

Druhým bodem žaloby je nesouhlas s tvrzením magistrátu, že chybovost osobních údajů u jedenadvaceti tisíců odevzdaných podpisů je až 37 %, takže téměř osm tisíc podpisů neuznal. Magistrát proto pro dosažení zákonného limitu počtu podpisů požaduje do 1. září, tj. jeden den před jednáním zastupitelů, předložit 5,2 tisíc nových podpisů. Přitom společně s výzvou nepředložil žádné důkazy a přípravný výbor je neměl ani do podání žaloby.

„Pokud jsme podle zákona neobdrželi přesvědčivé důkazy o tom, u kterých konkrétních osob byly údaje špatně a proč, pak jde o zásadní chybu. Navíc jsme zjevně špatné údaje vymazali, takže vyřazení téměř 8 tisíc podpisů je jen účelová obstrukce, jak zabránit vyhlášení referenda společně s komunálními volbami, neboť se toho vedení města v čele s ODS a ČSSD bojí,“ tvrdí jedna z organizátorek sběru podpisů Petra Němcová.

Přesto podle ní probíhá intenzivní sběr šesti tisíc nových podpisů, neboť stále ještě existuje šance, že by zastupitelé města mohli o vyhlášení referenda jednat buď na řádném jednání 2. září nebo na mimořádném, které by muselo být do 15. září. Soud totiž může o žalobě rozhodnout až 21. září 2014, kdy už bude pozdě.

Pražský advokát Pavel Uhl, který přípravný výbor u soudu zastupuje, vnímá vytýkané námitky magistrátu za vybočující ze zákona: „Postup magistrátu považuji za velmi formalistický, neboť brání občanům, aby efektivně uplatnili své ústavní právo rozhodnout o věci, která se jich zásadně týká. Je samozřejmě v pořádku, pokud existují různé politické a odborné názory, kde má být v Brně osobní nádraží, ale bylo by už velmi zarážející, pokud by místní referendum již po druhé neproběhlo společně s jinými volbami.“

Občanská aliance Referendum 2014 také zásadně odmítá tvrzení, že by stát mohl výsledek referenda ignorovat. Stát se totiž již v květnu 2002 s Brnem dohodnul, že o poloze osobního nádraží si město rozhodne samo ve svém územním plánu. Stát pak modernizaci celého železničního uzlu i s nádražím zaplatí. Neexistuje tedy žádný rozumný důvod, proč by stát tuto dohodu nedodržel. Zvláště, pokud potřebuje evropské peníze.

Přípravný výbor za vyhlášení referenda o poloze železničního nádraží v Brně na začátku tohoto týdne obdržel od brněnského magistrátu výzvu, aby den před jednáním zastupitelů Brna, tj. do pondělí 1. září, doplnil svůj návrh o chybějících 5251 podpisů a také o náklady, jaké Brno zaplatí za výsledek referenda.

Členové občanské aliance Referendum 2014 tento postup označili za účelové maření referenda, neboť jim nebyly doručeny žádné důkazy, že 7844 osob podepsalo petici chybně. Brněnský magistrát v tiskovém prohlášení uvedl, že návrh na konání referenda obsahuje nedostatky, neboť v něm chybí dvě náležitosti požadované zákonem.

„Město Brno mělo v měsíci srpnu 2014 celkem 308 472 oprávněných osob, požadovaných 6 % tedy činí 18 508 podpisů. Po kontrole podpisových listin bylo zjištěno, že z celkového počtu 21 101 dodaných podpisů bylo relevantních pouze 13 257, což je 71,6 % z požadovaného počtu,“ uvedl tiskový odbor brněnského magistrátu.

Před deseti lety se konalo první referendum, v němž se devět z deseti Brňanů vyslovilo pro modernizaci nádraží ve stávající poloze. Referendum ale nebylo podle tehdejšího zákona závazné. Na nižší účasti se podílelo i účelové stanovení termínu referenda týden před krajskými volbami. To už ale podle nálezu Nejvyššího soudu není možné. Proto se dá očekávat, že referendum s komunálními volbami bude závazné.

Občanskou alianci Referendum 2014 založily brněnské pobočky Dětí Země, Hnutí Duha a Masarykovy Demokratické Akademie. Podporují ji i další významné spolky jako je Greenpeace, Hnutí Brontosaurus či Nesehnutí. Do sběru podpisů se podstatně zapojila i brněnská Strana zelených, která sesbírala dva tisíce podpisů. Referendum podporuje rovněž TOP 09, Česká pirátská strana a spolek A Co Brno?