Referendum o nádraží v Brně si přeje jednadvacet tisíc občanů
Redakce DRKonání druhého místního referenda o budoucí poloze hlavního brněnského železničního nádraží se dnes zásadně přiblížilo. Zástupci občanské aliance Referendum 2014 odevzdali magistrátu potřebné podpisy.
Aktivisté občanské aliance Referendum 2014 dnes odevzdali na podatelně brněnského magistrátu 21 083 podpisů občanů, kteří požadují konání referenda o poloze hlavního brněnského nádraží. Zákonný limit je přitom šest procent oprávněných voličů, tedy necelých devatenáct tisíc podpisů.
O vyhlášení referenda bude rozhodovat jednání zastupitelstva dne 2. září. Zástupci občanské iniciativy nepředpokládají, že by zastupitelstvo mohlo referendum nevyhlásit. „Jsou na to jasné judikáty správních soudů, takže předpokládáme, že by si město maximálně utržilo ostudu a referendum by se konalo stejně,“ podotkl k takové možnosti zmocněnec přípravného výboru a šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka.
Navrhovatelé chtějí, aby se referendum tentokrát konalo o dvou otázkách. První otázka má rozhodnout o poloze hlavního nádraží. Aliance Referendum 2014 chce zavázat město k jeho rekonstrukci ve stávající poloze podél ulice Nádražní.
Druhá otázka má město zavázat k tomu, aby o konkrétním řešení muselo rozhodnout v otevřených výběrových soutěžích. Zástupci občanské aliance Referendum 2014 v této souvislosti odmítli tvrzení náměstka primátora Roberta Kotziana (ODS), že by otevřené odborné soutěže znamenaly „nulovou variantu“ nebo „stopku pro modernizaci nádraží“, jak se opakovaně vyjádřil.
„Náměstek Kotzian tuto otázku účelově dezinterpretuje. Návrhové soutěže jsou naopak zavedenou a standardizovanou metodou. Jediným, pro co znamenají stopku, jsou korupce a klientelismus, neboť vedení města prostě nebude moci přiklepnout zakázky spojené s polohou a s výstavbou moderního nádraží „kamarádským“ firmám a podnikatelům,“ odmítl Kotzianovu argumentaci člen přípravného výboru a předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Před deseti lety se konalo první referendum, v němž se devět z deseti Brňanů vyslovilo pro modernizaci nádraží ve stávající poloze. Referendum ale nebylo podle tehdejších zákonů závazné. Na nižší účasti se podílelo i účelové stanovení termínu referenda týden před krajskými volbami. To už ale podle nálezu Nejvyššího soudu není možné. I proto jsou navrhovatelé referenda přesvědčeni, že tentokrát bude výsledek závazný.
Podle zákona o místním referendu je zastupitelstvo Brna povinno vypsat referendum, pokud o něj v petici požádá více než šest procent oprávněných voličů. V Brně to je téměř devatenáct tisíc podpisů. Podle judikátu Nejvyššího správního soudu má zastupitelstvo povinnost vypsat referendum společně s nejbližšími volbami. Těmi jsou volby do zastupitelstev obcí, které se budou konat 10. a 11. října 2014.
Výsledek referenda bude platný, pokud se jej zúčastní alespoň 35 procent voličů. V letech 2006 a 2010 přišlo ke komunálním volbám v Brně přes 42 procent voličů.
Občanskou alianci Referendum 2014 založily brněnské pobočky Dětí Země, Hnutí Duha a Masarykovy Demokratické Akademie. Podporují ji i další významné ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Brontosaurus, či Nesehnutí a řada dalších občanských sdružení. Na sběru podpisů se podstatnou měrou podílela i brněnská Strana zelených. Referendum podpořila rovněž TOP 09, Piráti a politické uskupení A Co Brno?