Možná jste to zaznamenali, možná ne, ale v Praze kandidují dvě hnutí se stejným názvem. Pro Prahu si říkají a hádají se, kdo byl první a kdo je opravdu ten „pro Prahu“ a kdo asi „proti Praze“. Prý spolu i jednali — jeden subjekt prý dostal nabídku míst na magistrátu, když kandidátku stáhne, on ale požadoval místa na kandidátce toho druhého.

Ta ale nedostal s vysvětlením, že každé jedno místo do desátého na „velkou Prahu“ a pak každé další na „malých Prahách“ jsou zaplacené. Oba subjekty jsou zaregistrované ministerstvem vnitra. Tož tak, pražská politika nebyla nikdy jednoduchá.

Jeden z těch dvou „Propáků“ se původně jmenoval Starostové pro Prahu. Měl ideu, že malé městské části to umí lépe, než magistrát, který požírá jen peníze a pak pár dalších, svěžích nápadů, třeba jako privatizaci pražského MHD.

Tehdy jsem byl osloven, zda bych pro tyto pražské starosty nepřipravil kampaň. Jednal jsem s tehdy ještě potenciálním lídrem Zbyňkem Passerem. Starosta Kolodějí mi tvrdil, že nemá rád Andreje Babiše. A pak že jeho starší bratr sice o projektu ví, ale nebude do něj nijak zasahovat. Ale to není důležité.

Co naopak důležité je, že jsme jim s kolegy kampaň navrhli, dva nebo tři měsíce s nimi schůzovali, řešili jejich problémy, aby nám po slibech spolupráce řekli, že už mají jinou agenturu. Ale že stojí o mé osobní konzultace. To už si název změnili ze Starostů pro Prahu na Pro Prahu (mimochodem, také jeden z návrhů kampaně) a lídrem nebyl Jan Kasl či jiný zběhlý člen ODS, ale sám Zbyněk Passer.

Pan Passer mi učinil nabídku, která se ve slušné společnosti odmítá, takže jsme se rozešli s tím, že naše návrhy, myšlenky a rady, včetně návrhu loga, nebudou používat a my prostě škrtneme tři měsíce práce.

Za další dva nebo tři měsíce na to jedete po Praze a vidíte své logo, za něž jste nedostal zaplaceno a které nemělo být podle dohody používáno. Upozorníte na to, nic. Vyvoláte jednání, kde vám sdělí, že logo začali sice používat bez vašeho souhlasu, ale že to je taková malá lapálie, protože ho vlastně graficky zpracovala už ta nová agentura, se kterou asi paralelně jednali, když z vás tahali rozumy a návrhy. Takže za „tužkovné“ vám dají maximálně 25 tisíc Kč.

Tak jsem panu bratrovi miliardáře řekl, že má chování řeznického psa a odešel jsem. Dnes už jen pozoruji, jak se ten řeznický pes nakazil vzteklinou.