Takto jsem nadepsal minulý týden otevřený dopis členům Pirátské strany. Proč? Myslím, že poslední vývoj a převážně nárůst našich preferencí by měl tuto otázku vyvolat u všech. Možná nejen u členů, ale i u potenciálních či současných voličů.

Kam kráčí „mladá“ strana nejen pro mladé, která ve volbách do Evropského parlamentu skončila o necelé čtyři tisíce hlasů (72 514, 4,78 %) pod čarou a do nadcházejících komunálních voleb jí „zaručeně všeříkající průzkumy“ (!) vysílají s překročením pětiprocentní hranice například na pražský Magistrát.

Piráti v sobotu na celostátním fóru dokonce obměnili předsednictvo. I to bude mít zásadní vliv na další vývoj momentálně nejúspěšnější pirátské strany ze všech existujících nejen evropských pirátských posádek. Na kom nyní vlastně visí odpověď na mnou položenou otázku?

Vím, že já sám ji nemohu poskytnout jinak než subjektivně. Téměř celou dobu existence Pirátské strany v České republice jsem bojoval na kapitánském můstku jako předseda, a stejně jako ostatní politici prostě také žiji, ač nerad, v jakési bublině. Přesto nemám pocit, že by Piráti byli nějaký můj projekt.

Pirátská strana je organismus a ten se vyvíjí a mění. Podle mě je to evoluce pozitivní, i když v reakcích na naši činnost se objevuje i deziluze, nedůvěra či zklamání. Z pár původních nadšenců vyrostli mezi námi noví politici. Věřím, že v dobrém smyslu, nikoliv ti politici, jak je známe… převážně ze sdělovacích prostředků.

V komentářích se často dočítám, že bez Bartoše to nebude ono. Neudělali jsme my sami zde chybu? Nebo ta chyba prostě existuje již v samotném vnímání politiky, či ve stylu fungování stran „starého typu“, kde i u nových uskupení tohoto typu platí obecné: předseda rovná se strana. Hovoří lidé o ANO, nebo o Andreji Babišovi? Je Tomio Okamura důležitější než devět členů hnutí Úsvit i po té, co z názvu strany odpárali jeho jméno? Jak je důležitá viditelnost osoby předsedy?

Hledáme charismatické vůdce, nebo bereme stranu jako celek, která i po volbách plní bez ohledu na to, zda „zasedla“ či nikoliv, své sliby a realizuje svůj program a svou politiku?

Žádný „Pražák“ v předsednictvu. Děje se něco? A co nový předseda…

Předsedou byl o víkendu zvolen Lukáš Černohorský z Ostravy. Člověk, který dosud dokázal kočírovat kraj, o jehož rázovitosti se hovoří v již téměř zlidovělých písních. S radostí jsem otevíral internetové diskuse pod články, které novou volbu reflektovaly. Se smutkem jsem je opět zavíral.

Nebylo to kvůli nostalgickým příspěvkům nad ztrátou dredatého předsedy s chraplákem, ale nad bleskovým škatulkováním, pro řadu lidí naprosto cizího, mladého člověka. Příspěvky, které se neopírají o žádnou empirickou zkušenost. Kritizující nového kapitána, který v tu chvíli před necelou půlhodinou na kapitánský můstek se svým týmem (Vojtěch Pikal - Olomouc, Ivo Vašíček - Čejkovice, Dominika Michailida — Mladá Boleslav a Tomáš Vymazal - Brno) teprve nastoupil.

Komentáře kritizující jeho vzhled, odsuzující jeho budoucí působení a predikující vývoj Pirátů pod novým vedením, které kromě krátké tiskové konference zaměřené převážně na blížící se komunální volby (Piráti kandidují v cca devadesáti obcích a staví několik kandidátů na senátora.), zatím nemělo šanci ani potřást si rukou se všemi gratulanty.

Nebudou to mít lehké, ale ne kvůli nějak vysoce nasazené laťce, ale právě kvůli onomu růstu. Ačkoliv jsou Piráti označováni dle počtu členů za pidistranu (víte kolik členů má taková Suverenita či výše zmíněný Úsvit?), nároky na ně i předsednictvo rostou spolu s narůstajícími procenty a ruku v ruce se zhoršující se situací v oblasti svobody a lidských práv nejen na poli internetu.

Dobrovolnost a práci bez nároku na honorář, která často přesahuje délku pracovní doby standardně zaměstnaného člověka, za tím bohužel řada lidí nevidí. Asi bychom měli tento fakt více zviditelnit, nebo si, po vzoru jiných politiků, začít měsíčně za manažerské služby vyplácet milionovou částku? Peníze občanů používáme na jiné věci. Osobně věřím, že volba celého nového týmu (úmyslně nepoužívám nyní slovo vedení) Pirátům prospěje.

Doufám, že práci Pirátů i těchto našich obětních beránků, neb předsednictvo to slíze vždy nejvíce, ocení nejen Piráti, ale i naši příznivci, voliči a občané, ke kterým zatím třeba pirátská ideologie a politika ani nepronikla. Ať každý ukáže, co v něm je. Hodnoťme všechny podle jejich jednání a jejich práce.

Přijde mi, že řada lidí stále bojuje s předsudky, lpí na minulosti dle hesla „lépe už bylo“ a v lepším případě věští z orákula, nebo z nejdůvěryhodnějších internetových informačních serverů. Zakončím svoje zamyšlení opět otázkou. Je mělká politika, nebo jsme svým postojem ke světu mělcí a povrchní my, občané?