Senátor Libor Michálek zvolený před necelými dvěma roky na kandidátce Pirátů s podporou zelených a lidovců se rozhodl opustit Klub pro obnovu demokracie — KDU-ČSL a nezávislí. Rozhodl se tak proto, že se klub nijak nezasazuje o prosazení svého programu.

Klub se ve svém programovém prohlášení zavázal prosazovat například posílení prvků přímé demokracie, a to jak přímou volbu, tak případné odvolání starostů, primátorů nebo hejtmanů. Jeho členové se zároveň zavázali podpořit zavedení majetkových přiznání a zdanění kapitálu či zachování a rozšiřování práv občanů na informace. Dalším z bodů jejich prohlášení je slib, že budou bojovat za to, aby základní zdravotní péče nebyla omezována nebo nadbytečně zpoplatňována.

Klub pro obnovu demokracie vznikl před necelými dvěma lety, na sklonku října roku 2012. Jeho členy původně byli nestraníci Eliška Wagnerová, Tomio Okamura, Jan Veleba a Libor Michálek, dále Miluše Horská (zvolená za Nestraníky), Miroslav Krejča (dříve ČSSD) a lidovci Jiří Čunek, Stanislav Juránek a Petr Šilar.

Wagnerová klub opustila po dvou týdnech, Okamura byl zvolen poslancem, nahradil ho ale po doplňujících volbách lidovec Patrik Kunča. Jan Veleba klub také opustil, a to poté, co se stal členem a předsedou Strany práv občanů (SPO), po vystoupení Michálka má tak klub nyní pouhých šest členů.

„Při vstupu Libora Michálka do klubu KDU-ČSL jsme jako zelení požadovali a spolupřipravili soubor programových cílů, které se klub následně zavázal prosazovat," připomněl v rozhovoru pro Deník Referendum člen předsednictva Strany zelených Matěj Stropnický. „Pokud bych to měl říct jednoduše, šlo zejména o ochranu před řešeními sociální agendy podle receptu Jiřího Čunka," dodal.

„Po téměř dvou letech však Michálek vyhodnotil, že mu klub v jejich plnění nepomáhá, a proto musel odejít. Je totiž hodně háklivý na to, když se neplní, co se řekne," uzavřel Stropnický. Michálek pak v rozhovoru pro Deník Referendu připomněl, že před měsícem předkládal horní komoře novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, která nenašla většinovou podporu.

„Také vinou členů Klubu pro obnovu demokracie, v době kdy se o něm hlasovalo, nebyl v Senátu přítomen ani jeden z nich.“ uvedl Michálek. Dle svých slov se pokoušel na ostatní členy klubu apelovat, aby se alespoň pokusili některé programové body prosadit, nicméně bez úspěchu. Expředseda Pirátů Ivan Bartoš v reakci na Michálkovo rozhodnutí pro Deník Referendum uvedl, že Piráti byli rozpačití už v době, kdy se Michálek pro vstup do klubu, jehož součástí byli také Tomio Okamura či Jiří Čunek, rozhodl.

„První jmenovaný byl nakonec důvodem k odchodu z klubu pro Elišku Wagnerovou, a to dva týdny po jeho vzniku. Zda byla v pozadí deklarovaná názorová neshoda či boje o nominaci na místopředsedu senátu, těžko říct. My jsme ale nakonec pragmaticky usoudili, že solitér v Senátu nemá šanci a že mu členství v klubu přinese i díky zkušenostem již zaběhnutých senátorů výhody, a to převážně informační,“ uvedl Bartoš.

Oba dva předpoklady se však podle něj ukázaly jako liché. „Aktivita dalších členů klubu z mého pohledu nebyla valná. Viditelný, co se týče návrhů zákonů, byl převážně právě Libor Michálek, i když musím říct, že ne všechny návrhy byly promyšleny a k řadě z nich se Piráti vyjadřovali,“ dodal bývalý předseda Pirátů.

„Kanceláři Libora Michálka jsme pak aktivně pomáhali z našich zdrojů, a to převážně analýzou či nezávaznými doporučeními, coby jeden z nominujících subjektů. Aktivita klubu jako celku spočívala nicméně spíše v tom, že se klub před hlasováním sešel a prodiskutoval své názory nad předkládanými zákony. Zda je to dostačující, nechci soudit,“ řekl Bartoš.

Připomněl také, že se na podzim konají senátní volby, po kterých lze dle jeho mínění očekávat nástup nových subjektů a osobností, které mohou spoluzaložit novou a třeba smysluplnější platformu. Michálek Deníku Referendum řekl, že nyní neplánuje vstup do žádného z existujících klubů, doplní tak Alenu Dernerovou, Elišku Wagnerovou a Vladimíra Drymla, kteří jsou nezařazenými senátory.

„O účast na jednání libovolného klubu však může požádat. Těmto žádostem bývá standardně vyhověno. Věřím, že Libor Michálek do podzimu nebude zahálet někde v ústraní, ale bude dále pokračovat v rozdělaných projektech a práci,“ uzavřel Bartoš rozhovor pro Deník Referendum.