V sobotu se uskuteční celorepublikové fórum Pirátů, ze kterého vzejde nové vedení strany. Členové dosavadního předsednictva, které Piráty dovedlo ve volbách do Evropského parlamentu těsně pod pětiprocentní hranici, rezignovali začátkem června. Strana tak stojí zřejmě před klíčovým rozhodnutím, musí vygenerovat takové lídry, kterým se podaří navázat na úspěchy expředsedy Pirátů Ivana Bartoše, jejich úkolem bude nejen neztratit současné voliče, nýbrž oslovit i další segmenty společnosti.

Připomeňme, že Piráty volilo v nedávných eurovolbách 72 514 voličů (4,78 %). Oproti Svobodným, kteří získali jeden mandát, obdrželi jen o 7 026 méně hlasů. Loni na podzim obdrželi Piráti ve sněmovních volbách 132 417 (2,66 %) hlasů. V roce 2010 je přitom ve volbách do Poslanecké sněmovny volilo pouhých 42 323 (0,8 %) voličů. Jinak řečeno, za poslední čtyři roky se z Pirátů stala jedna z nejsilnějších mimoparlamentních formací.

Bývalý předseda strany Ivan Bartoš oslovil před víkendovou volbou nového vedení Pirátů spolustraníky dopisem, zdůraznil v něm, že se strana nachází ve složité fázi, připomněl také odpovědnost nově zvoleného předsednictva. „Máme svou identitu, a svou tvář. Není to vděčná práce a ne vždy jsou všichni spokojení. Jedno je ale důležitější než spokojenost každého jednoho z nás: je to prospěch strany jako celku a naplnění jejího programu a cílů,“ tvrdí expředseda Pirátů.

Bartoš již před volbami do Evropského parlamentu v rozhovorech pro média naznačoval, že se Pirátská strana nachází na rozcestí. Zásadní vliv na podobu a směřování strany totiž chtějí mít dva vnitrostranické proudy: politický a aktivistický. A zatímco aktivisté si podle něj mohou dovolit názor veřejnosti do značné míry ignorovat, politici takový luxus nemají.

„V demokratické společnosti musí být zvoleni veřejností, aby měli možnost reálně prosadit své cíle. Pirátská strana je politická strana, a pokud se chceme účastnit řízení veřejného života, musíme přijmout politické zásady činnosti,“ zdůrazňuje expředseda Pirátů Bartoš a připomíná, že aktivismus je fenoménem podstatným, avšak pro politiku jako svébytnou disciplínu nikoli dostačujícím.

„Aktivismus je fantastická věc, jeho úkolem je definovat obsah naší činnosti  - politika je pak způsob, jak tento obsah realizovat. Aktivismus i politika mají své nezastupitelné místo a organicky souznějí, každý má své místo a funkci. Předseda politické strany musí být politik, který dokáže s aktivistickými proudy komunikovat a využít je k prospěchu strany jako celku. A právě o tomhle budou nastávající volby nového předsedy strany a členů republikového předsednictva,“ tvrdí Bartoš.

Podle něj přitom vedení strany nesmí být šikanováno aktivistickým proudem strany. „Pálit do vlastních řad nikdy nebylo a nebude žádoucí. Demokracie totiž není hračka, která patří do rukou dětem. A pokud chceme být opravdu politickou stranou, tak se od nás určitý styl komunikace prostě očekává,“ tvrdí Ivan Bartoš.

„Tato volba stanoví směr pirátské bárky pro další období. Musíme zajistit kontinuitu růstu — a já věřím, že s novým předsednictvem a správným kapitánem to v komunálních volbách dokážeme,“ napsal dále expředseda Pirátů v dopise. V závěru dokumentu zdůraznil, že by měl každý ze členů strany volbu nového vedení respektovat.

Na sobotní schůzi proběhne nejdříve představení kandidátů, poté bude následovat online volba, aby se mohli zúčastnit i ti členové, kteří nemají čas či prostředky k osobní účasti. Kandidátů je letos nebývale mnoho, téměř všechna krajská sdružení nominovala své osobnosti, o kterých si myslí, že by mohli reprezentovat Piráty v předsednictvu strany.

Do vedení strany kandiduje například právník a lídr kandidátky na pražský magistrát Jakub Michálek, předseda moravskoslezského krajského sdružení Lukáš Černohorský či ekonom Ivo Vašíček. Některé nominace krajských sdružení navíc ještě nejsou ukončeny. Bývalí členové předsednictva deklarují, kterak jsou připraveni nováčkům ve vedení strany pomoci s procesními záležitostmi.

„Je určitě důležité, aby se nové předsednictvo dlouho nerozkoukávalo a zbytečně neztrácelo čas a síly na stále se opakujících banalitách, proto se hlásím jako případná sekretářka na rozjezd, kdyby byli zvoleni všichni noví. Nechci, aby byla volba ovlivněna něčím jiným, než je naděje na fungování v budoucnosti," řekla o kandidátech do vedení strany Lenka Wagnerová, bývalá místopředsedkyně. Totéž potvrdil i Bartoš.

Volba předsedy podle něj nebude jednoduchá. Nesporné kvality dle jeho mínění již prokázal Lukáš Černohorský. V dopise ale zmínil také další kandidáty, konkrétně Jakuba Michálka, Ivo Vašíčka, Adama Šoukala, Vojtěcha Pikala či Viktora Mahrika. Všichni podle něj mají svá pro a proti. „Lukáš, ale i třeba Jakub by byli dobrými předsedy. Osobně si nikoho jiného nedokážu momentálně v čele strany představit,“ napsal Bartoš.

„Předseda musí být lídr, který má pochopení, umí a chce komunikovat, umí se obětovat a vzít za práci, snaží se stmelovat. Na druhou stranu se nesmí bát v určitou chvíli prostě kormidlem zacloumat a zavelet ke změně směru. Předseda musí také tento směr znát — těžko lze svěřovat loď někomu, kdo nedokáže ukázat kam jít,“ zdůrazňuje Bartoš a připomíná, že Piráti jsou doposud „poměrně divokou smečkou individualit, které je potřeba pochopit a skloubit, a ve výjimečných případech také usměrnit“.

Pozvání na Celostátní fórum přijala i nová pirátská europoslankyně Julia Reda z Německa, která se podělí o čerstvé zkušenosti z Bruselu. Vystoupí také senátor Libor Michálek, zvolený v koalici, kde figurovali i Piráti. Jak bývá zvykem u všech zasedání Pirátů, i letošní Celostátní fórum bude veřejné. Zváni jsou nejen členové, ale i příznivci či nezávislí kandidáti podzimních komunálních a senátních voleb.