Argentinská ekonomika zažívá od čtvrtka druhý default za posledních třináct let. Indexy padají, hodnota pesa vůči dolaru klesá, firmy se připravují na zdražení importu. Bezprostřední příčinou se stalo nedávné rozhodnutí amerického soudu, který vyhověl skupině hedge fondů, zvaných též supí fondy, a zablokoval argentinské splátky dluhu ještě z období před slavným (prvním) defaultem v roce 2001 — údajně kvůli porušení práva fondů při dluhové restrukturalizaci. Argentina přitom odmítla hedge fondům ustoupit, a tak její závazky zůstaly i po půlnočním limitu nesplacené.

„Jedná se o technický default, jehož důsledky by neměly být tak ničivé jako tzv. bankrotu v roce 2001 (...) Lze ale očekávat nárůst inflace a cen dováženého zboží, snížení důvěry investorů v argentinský trh a výrazně nižší zájem o argentinské dluhopisy,“ uvedla ve čtvrtečním vysílání BBC Katy Watsonová, jihoamerická dopisovatelka stanice.

Podle ekonomů citovaných agenturami se default podepíše i na vývoji argentinského HDP, a tedy na příjmech státního rozpočtu. Pokles růstu, resp. prohloubení úpadku HDP se předpokládá o jedno až dvě procenta.

Nejcitelnější efekt by ovšem default měl mít na již zmiňovanou inflaci. Současná argentinská je oficiálně 17 procent, odborníci ji však odhadují až na 40. Její očekávaný nárůst poškodí nejen stabilitu hospodářství, ale též výrazně zkomplikuje ekonomické plánování domácností a podnikatelů.

Otázka odpovědnosti