Argentinská ekonomika zažívá od čtvrtka druhý default za posledních třináct let. Indexy padají, hodnota pesa vůči dolaru klesá, firmy se připravují na zdražení importu. Bezprostřední příčinou se stalo nedávné rozhodnutí amerického soudu, který vyhověl skupině hedge fondů, zvaných též supí fondy, a zablokoval argentinské splátky dluhu ještě z období před slavným (prvním) defaultem v roce 2001 — údajně kvůli porušení práva fondů při dluhové restrukturalizaci. Argentina přitom odmítla hedge fondům ustoupit, a tak její závazky zůstaly i po půlnočním limitu nesplacené.

„Jedná se o technický default, jehož důsledky by neměly být tak ničivé jako tzv. bankrotu v roce 2001 (...) Lze ale očekávat nárůst inflace a cen dováženého zboží, snížení důvěry investorů v argentinský trh a výrazně nižší zájem o argentinské dluhopisy,“ uvedla ve čtvrtečním vysílání BBC Katy Watsonová, jihoamerická dopisovatelka stanice.

Podle ekonomů citovaných agenturami se default podepíše i na vývoji argentinského HDP, a tedy na příjmech státního rozpočtu. Pokles růstu, resp. prohloubení úpadku HDP se předpokládá o jedno až dvě procenta.

Nejcitelnější efekt by ovšem default měl mít na již zmiňovanou inflaci. Současná argentinská je oficiálně 17 procent, odborníci ji však odhadují až na 40. Její očekávaný nárůst poškodí nejen stabilitu hospodářství, ale též výrazně zkomplikuje ekonomické plánování domácností a podnikatelů.

Otázka odpovědnosti

Mluvčí příslušné skupiny hedge fondů, jíž vede NML Capital amerického miliardáře Paula Singera, se odvolávají na zásady právního státu, závazky ochrany investic a nutnost dodržovat uzavřené dohody. Argentinská strana naopak argumentuje spoluodpovědností investora, zhoubnou povahou podnikání, jež hedge fondy provozují, a jejich absolutní neochotou přistoupit na jakýkoliv kompromis.

I v nejvyšších kruzích argentinské politiky se přitom objevuje názor, že jak kroky hedge fondů, tak postup soudu a následná neschopnost mediátora představují součást spiknutí, které má za cíl právě Argentinu poškodit.

Fakticky vzato měly hedge fondy na peníze nárok, neboť Argentina jim je dlužila — byť dluhopisy skoupily až po rokce 2001, tedy za zlomek původní hodnoty. Na rozdíl od drtivé většiny ostatních věřitelů ale odmítly byť i vyjednávat o sérii kompromisních dohod z let 2005 a 2010, dle nichž odepsala příslušná většina přibližně 70 procent hodnoty svých pohledávek — výměnou za jistotu zbytku a stabilizace argentinského ekonomického prostředí.

Skupina hedge fondů se nakonec začala s Argentinou v USA soudit a soudce Thomas Griesa jí dal za pravdu. V červnu nechal zmrazit splátku restrukturalizovaného dluhu v newyorské bance nachystanou pro soukromé věřitele s tím, že Argentina musí napřed zaplatit přibližně 1,5 miliardy dolarů hedge fondům. To vláda prezidentky Fernándezové odmítla s poukazem na aktuální finanční možnosti a zejména na riziko dominového efektu.

Do defaultního režimu vstoupila Argentina po uplynutí ochranné lhůty, a i když používání termínu default její vláda odmítá, důsledky už hovoří jednoznačně.

Další informace:

The Guardian Argentina's government blames 'conspiracy' for defaulting on debt

The Guardian US vulture fund ruling pushes Argentina towards second bankruptcy

BBC News Argentines react to news of the country's debt default

BBC News Argentina defaults for second time

BBC News Argentina in denial over debt dispute

MercoPress Saying Argentina has defaulted is “an atomic nonsense” underlines Kicillof