Ať jedí koláče!

Marek Adam

Miloš Zeman, který se deklaruje coby zastánce „dolních deseti milionů“, zaperlil. Označil nedávnou kritiku neplacení daní za českou závist. Závidět je hnusné, pojďme bohaté lidi obdivovat.

Výrok připisovaný francouzské předrevoluční panovnici Marii Antoinettě jsem si záměrně zvolil pro titulek svého článku. Dcera Marie Terezie, provdaná do Francie za Ludvíka XVI., jej údajně měla pronést v reakci na stížnosti francouzského lidu, který nemá ani na chleba. Dokonale ilustruje sociální (ne)citlivost současné české kulturní a společenské elity. Předem se omlouvám všem těm, které můj dnešní cynismus a ironie v tomto článku urazí. Činím tak zcela záměrně.

Jak praví jedno české pořekadlo o rybě a smradu, je třeba začít opravdu od hlavy. Přímo od „Hlavy státu“. Prezident Miloš Zeman, deklarující svou osobu coby zastánce „dolních deseti milionů“, nezklamal a opět zaperlil. Se suverenitou, svému majestátu vlastní, označil nedávnou kritiku neplacení daní jednou VIP osobou za českou závist.

Může se takto zachovat autentický levicový politik? Postavit se na stranu úspěšných bohatých, úspěšně „občůrávajících“ české daňové zákony? Zastávat se nadnárodních korporací, které se všude jinde staly předmětem oprávněné kritiky za porušování zákoníku práce? Přitakávat plutokratickým a oligarchickým tendencím? Preferovat soukromé elitní školství před veřejnými státními školami? Zastávat se bohatých a machrovat před chudšími? I to jsou postoje prezidenta „dolních deseti milionů“.

×
Marek Adam
Domov → Komentář
1. srpna 2014 v 8.30

Nejčtenější Nejdiskutovanější
24 hod týden měsíc

Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
Jiří Kubička, psycholog
August 1, 2014 v 15.01
Obviňování lidí na nižším stupni společenské hierarchie ze závisti je prastará tradice. Podle Le Goffa (Středověká imaginace) se závist ve středověku považovala za smrtelný hřích, jehož pokušení jsou nejvíce vystaveni příslušníci nejnižší vrstvy středověké společnosti, tedy rolníci. Šlechtici byli zase pokoušeni pýchou, mniši leností, měšťané lakomstvím.
MŠ
Martin Šimsa, filosof
August 4, 2014 v 11.51
závist, pohrdání a populismus
Kritika závisti jako toho, co rozleptává obec je už u Aristotela a je připisována chudým - demokratům. Opakem je zmíněná pýcha a pohrdání bohatých - oligarchů. Takže nic nového pod sluncem. Jen v ústech prezidenta Zemana a ve většině našich médií se z toho stala obranná, v našich podmínkách útočná strategie pro umlčení těch, kdo neobdivují naše sportovní a podnikatelské "elity", že místo řádného placení daní odcházejí do daňových rájů. No, pěkně se nám ta naše levice v čele s prezidentem vybarvila. U pravice a většiny médií mě to nepřekvapuje. Myslím však, že základem tohoto postoje je obyčejný populismus - tedy říkat to, co si "lid" a média žádají.
, psycholog
August 4, 2014 v 22.17
Článek splňuje účel pouze v kritice prezidentova populismu,
kterým s dlouhodobě nechávají oblafnout mnozí voliči české levice. Ale jinak je článek velmi netolerantní, bagatelizuje, stereotypně rozlišuje na "My" a "Oni". Někdy jsou oni i na dědičném principu ( "tzv. celebrity, jejichž maminky a dědečkové..."), zkrátka jak vystřiženo z bolševické propagandy.
LŠ
Luděk Ševčík, OSVČ
August 5, 2014 v 10.05
K autorem výjmenovaným aspektům kritiky Zemana ještě patří přidat v tichosti /proč asi?/ opomíjenou skutečnost, že "občůrávat" takovýmto způsobem daňové zákony nemohou všichni. Že takto konat mohou jen ti superbohatí. Finanční elita. To špinavost celé aféry značně násobí.
Chování Zemana je v tomto případě neomluvitelné. Je třeba ale k němu přihodit, až na jednoho a ten se ještě kroutí všelijak, všechny levicové politiky. Ti co mlčí tak tím prakticky vyjadřují souhlas a ti co nemlčeli, se přidali svým vyjádřením k Zemanovi. Fuj! Jak se liší od kulturních prostitutů?
Ale hlavně je třeba si položit autorovu otázku: Může se takto zachovat autentický levicový politik? U Zemana je to jasné, ale co ti levicoví politikové, kteří jej kritizují pro jeho hranou levicovost? Ti teď ukázali, že jsou jen bez dvou za dvacet. Tohle odkopání by bylo až komické, kdyby nebylo tak tragické. Budeme muset vypsat nějaký grant na hledání autentického levicového politika. Žijícího. Aspoň jednoho bych chtěl najít. Člověk se nerad smiřuje se ztrátou iluzí. A nerad si připouští, že věnoval svou energii utopii.