Slavné HZDS Vladimíra Mečiara, vystupující od roku 2003 pod názvem Ľudová strana — Hnutie za demokratické Slovensko (ĽS—HZDS), oficiálně zaniklo. Stalo se tak z vůle delegátů jeho víkendového mimořádného sněmu. Kdysi nejvýznamnější strana na Slovensku se řadu let potýkala s poklesem popularity. Od ztráty parlamentního zastoupení v roce 2010 nezaznamenala jediný výraznější úspěch. Znalce slovenské politiky tudíž rozhodnutí delegátů nijak nepřekvapilo.

„Politicky v skutočnosti vyhaslo možno už pred desiatimi — dvanástimi rokmi. Teraz to už len formálne zavŕšili,“ řekl k příslušné události politolog Rastislav Tóth citovaný Pravdou.sk.

Slovenská média se ĽS—HZDS věnovala v posledním době takřka výhradně v souvislosti s jejím zakladatelem a po více než 22 let jediným předsedou Vladimírem Mečiarem. Ten opustil vedoucí post letos v září, 12. prosince se vzdal i členství ve straně. Žádný nástupce se v uskupení nenašel, a tak ukončovací sněm svolalo 10členné grémium v čele s místopředsedou Sergejem Kozlíkem, které HZDS od léta vedlo.

Další zdůvodnění

Postmečiarovské vedení dávalo už po podzimních krajských voleb najevo, že zvažuje, zda stranu nezrušit a nezaložit nové uskupení. Podle Kozlíka nepřicházeli do ĽS—HZDS noví lidé, stranu tížily dluhy v výši 200 tisíc eur a odmítali s ní spolupracovat odborníci. Část starých členů přitom nechtěla připustit jakoukoliv zásadnější reformu.

„(Strana už) nedokázala pohnúť tou vrcholovou štruktúrou, nedokázala robiť sebareflexiu po voľbách, teda vymeniť lídrov, ktorí nepriviedli stranu do parlamentu,“ uvedl Kozlík na posněmové tiskové konferenci.

Stěžejní rozhodnutí grémia padlo nejspíše na začátku prosince. A dle všech indicií bylo hlavním důvodem, proč stranu opustil sám Vladimír Mečiar.

„Takzvané kolektívne vedenie poza chrbát členov pripravuje bankrot a likvidáciu strany (...) Klame verejnosť, klame členov a v takomto spolku byť nemôžem,“ uvedl tehdy pro média prostřednictvím své asistentky.

Sporné dědictví

Odkaz HZDS, resp. ĽS—HZDS je slovenskými komentátory hodnocen jako přinejlepším rozporuplný. Strana si krátce po vzniku v roce 1991 získala nesmírnou popularitu, která je dodnes spojována převážně s populistickým vystupováním a charismatem Vladimíra Mečiara; znalci však HZDS přiznávají i obratnou formulaci srozumitelné vize a zdatné zvládnutí politického řemesla.

Mečiar a další postavy uskupení se po vítězných volbách v roce 1992 ujali jednání o rozdělení pravomocí v rámci Československa, které vyústilo v rozpad společného a vznik dvou samostatných států. Za to a za dění v následujících letech chválí dnes poslední garnitura ĽS—HZDS svou stranu nejvíce.

Po roce 1992 vyhrálo HZDS volby ještě třikrát. Avšak způsob nakládání s moci, snahy zneužívat tajné služby a sporné privatizace, jež měly vést k vytvoření „slovenskej kapitálotvornej vrstvy“, způsobily, že s uskupením nechtěla žádná z ostatních stran do vlády ani po vítězných volbách v roce 1998, ani o čtyři roky později. Značka HZDS se zvláště v intelektuálních kruzích stala symbolem papaláštví, rozkrádání státu, zkorumpovanosti justice, bohorovnosti nových oligarchů a pohrdání občanskou společností.

ĽS-HZDS mělo své ministry až v první Ficově vládě (2006-2010), v ní ale působilo jako slabší partner Smeru-SD a téměř bez vlivu. V roce 2010 se do parlamentu těsně nedostalo. V loňských předčasných volbách pak získalo necelé procento hlasů.

Znalci se shodují, že otisk Mečiarovy strany je navzdory letitému úpadku HZDS na Slovensku dosud znát. V HZDS či ĽS-HZDS působili tři z osmi současných županů. Blízko k Hnutí měli dva dnešní kandidáti na prezidenta a třetí — Milan Kňažko — byl dokonce jeho čelním představitelem. Jistou část Mečiarova politického stylu a do značné míry i metodu komunikace si konečně osvojil současný předseda Smeru a premiér Robert Fico. Právě Smer-SD volí dnes někdejší stoupenci HZDS nejčastěji.

Nová strana?

Velká skupina (ex)členů ĽS-HZDS kolem posledního vedení se na odchod z politiky zatím nechystá. Jak už naznačeno výše, chtějí založit novou středolevicovou stranu, jež bude zřejmě nazvána Strana demokratického Slovenska (SDS). Podle Sergeje Kozlíka je plánována první inventura podpisů nutných k založení strany — na Slovensku jde o 10 tisíc — na 20. února. Uskupení se chce zúčastnit již květnových voleb do Evropského parlamentu a v podzimních komunálních volbách definitivně prorazit.

Důraz má v nové straně být kladen na transparentní a demokraticky utvářenou strukturu. Úzce spolupracovat má (zřejmě) SDS s odbornou veřejností. Na rozdíl od stávající pravicové opozice chce strana postavit stínovou vládu. A první z kampaní hodlá zacílit na bývalé, dnes nespokojené voliče Smeru-SD.

Celý projekt je dosud jen na papíře, a tak jej znalci hodnotí zdrženlivě. Získat nové či staronové stoupence bude prý pro skupinu spojenou léta s HZDS velice obtížné. O zcela beznadějnou snahu se však nejedná.

„(Je otázkou) či dokážu títo ľudia vytvoriť novú, životaschopnú stranu. Ale priestor pre protestnú stranu na Slovensku určite je,“ řekl Pravdě.sk politolog Rastislav Tóth.

Další informace:

SITA ĽS-HZDS definitívne končí, podľa Kozlíka bola strnulá

Hnonline.sk Definitívny koniec. Snem zrušil ĽS-HZDS

Hnonline.sk HZDS zohralo v histórii Slovenska kľúčovú úlohu, tvrdí politológ

Pravda.sk HZDS po 22 rokoch definitívne skončilo

TASR S. KOZLÍK: SDS má ambíciu postaviť tieňový kabinet