Tento institut se objevil v české legislativě po zrušení centrálně řízené mzdové politiky ze strany státu. Je definován jako minimální ocenění závislé práce, které musí zaměstnavatel zaměstnanci přiznat. Vedle toho má v české legislativě ještě další funkci a sice jako výchozí základ pro stanovení minimální výše odvodů na zdravotní pojištění pro OSVČ.

Pravicové vlády se dlouhodobě snažily brzdit valorizaci minimální mzdy, měly k tomuto postupu více důvodů. Společným jmenovatelem těchto důvodů je podpora milionu OSVČ a dalších podnikatelů. Na tuto politiku naopak dlouhodobě doplácejí zaměstnanci a jejich rodiny a především stát.

Prvním důvodem je již citovaná platba zdravotního pojištění jak skutečných podnikatelů či dalších statisíců osob pracujících na tzv. „švarcsystém“, kteří díky nákladovým paušálům a dalším podvodům neplatí daně a s tím související odpovídající výši zdravotního pojištění. Právě výše minimální mzdy určuje pro tuto armádu „podnikatelů“ minimální výši zdravotního pojištění jako součásti veřejných rozpočtů.

Dalším důvodem je skutečnost, že díky již zmíněnému obcházení daňových zákonů v řadě odvětví se generují černé peníze, které slouží kromě jiného k dorovnávání příjmů zaměstnanců, příjmů, které se ovšem těmto zaměstnancům nepromítají do výše důchodu, nemocenské a dalších dávek, protože se z nich neplatí žádné zdravotní a sociální pojištění ani daně z příjmu.

Třetím důvodem je skutečnost, že stát přichází o příjmy do státního rozpočtu a veřejných rozpočtů v důsledku nižších daňových a pojistných odvodů a, tyto prostředky zůstávají na účtech zaměstnavatelů /podnikatelů/.

Tímto přístupem pravicových vlád je naprosto deformována funkce mzdy jako ocenění závislé práce. Snižuje se poměr mezi minimální mzdou a průměrnou mzdou, který je v EU považován za důležitý ekonomický ukazatel.

Výše minimální mzdy je vyhlášena příslušným nařízením vlády. Podle této právní normy je oficiálně známá výše minimální mzdy vyhrazena pro výkon prací nejnižší náročnosti a složitosti. V této legislativní normě jsou stanoveny také sazby minimálních mezd /odměn za závislou práci/ pro výkon prací vyšších stupňů složitosti a náročnosti práce.

Dodržování těchto ustanovení pro jistotu pravicová vláda v podstatě nekontroluje a dodržuje se většinou pouze tam, kde působí odbory a jsou uzavírány kolektivní smlouvy. V případě zvýšení minimální mzdy se zvýší i tyto minimální mzdy pro výkon náročnějších prací, což by v případě dodržování zákonů ze strany podnikatelů mělo přinést lepší příjmové podmínky jak širšího okruhu zaměstnanců tak i veřejných rozpočtů.