Nahradit odstupujícího Pavla Varvařovského na postu veřejného ochránce práv jistě nebude jednoduché. Varvařovský po sobě zanechal nejen plně funkční úřad, ale odkaz naděje pro tisíce lidí.

V čase, kdy Česká republika nemá vládního zmocněnce pro lidská práva a debaty o možném opětovném zřízení ministerstva pro lidská práva a menšiny zatím nevedou k zdárnému výsledku, bude potřeba najít osobu, která bude důstojně, ale i nekompromisně udržovat plamen pomyslné pochodně lidských práv i v době, kdy se jí mnozí snaží udupat. Ochod Varvařovského dokazuje, že i člověk, jenž má všechny potřebné kvality, nemusí vždy tyto politické tlaky ustát.

Osobně jsem měla možnost setkat se s JUDr. Varvařovským, když navštívil naši kancelář, aby se dozvěděl něco o práci naší organizace. Příjemně mě překvapila neformálnost jednání a lidské porozumění, které bylo patrné, když jsme probírali naše případy. Tato lidskost se projevila i v jeho profesní působení, zejména tehdy, kdy byl ochoten se zastat lidí na okraji společnosti, nebo lidí, kteří už ztráceli naději.

Naši klienti se na nás často obracejí až v době, kdy vyčerpali všechny jiné možnosti. Jejich hlas však často není slyšet, nebo ho jiní slyšen nechtějí. Naší klienti, trpící duševní poruchou, jsou často orgány považováni za nevěrohodné, nebezpečné, nebo za přítěž společnosti.