Dilema Miroslava Kalouska je veliké. Nestává se, že by ustupoval od svých výroků. Před první volbou nástupce zesnulého Otakara Motejla ve funkci ombudsmana dal na vědomí v deníku Právo toto: „Zaslechl jsem udivení nad tím, že pravicová konzervativní strana na místo ombudsmana podporuje dámu, jejíž názory jsou zjevně levicové. My ji podporujeme po zralém uvážení právě proto, že volíme ombudsmana, nikoli ministra práce a sociálních věcí, financí či guvernéra České národní banky. Záleží na tom, jestli je opravdu nezávislý a je připraven za cenu vlastních obětí a rizik se zastávat občanských práv... Tato dvě kritéria Anna Šabatová stoprocentně splňuje, a že přitom miluje trockistu, není kriterium a to jí rád odpustím za to, že je nezávislá a statečná žena,“ uvedl Kalousek v narážce na manžela Anny Šabatové, publicistu a komentátora deníku Právo Petra Uhla. Uhl sám ovšem není žádným trockistou, za své postoje byl mnoho let komunisty vězněn. V  tomto směru nelze s Kalouskovým tvrzení souhlasit, to ovšem není pro tuto úvahu to nejpodstatnější.

Kalousek ještě dodal, že mu nevadí ani to, že Šabatová několikrát kritizovala program TOP 09 a nabádala, aby lidé TOP 09 nevolili.

Kalousek není fanatik a jistě vnímá nebezpečný posun premiéra Nečase směrem k postojům Občanského institutu. Má výtečný politický instinkt a schopnosti. Při volbě ombudsmana by mohl vycítit potřebu vyvážit Nečasova Jocha svojí Šabatovou. Jako jeden z mála členů vlády nepochybně cítí rizika, kterými pověst vlády ohrožují někteří ministři a nově už i Nečasovi poradci.

Lidskoprávní marasmus Nečasovy vlády ohrožuje slabé mezi námi stejně jako návrhy jejích reforem. Kyvadlo je třeba udržovat co nejvíce v rovnováze, k tomu ovšem je nezbytná silná opozice a nezávislá kritika.

Tato vláda ombudsmanku Annu Šabatovou potřebuje. Stala by se důkazem toho, že se zatím neutrhla zcela z řetězu poutajícího ji k modernímu pohledu na lidská práva, stvrzenému v Listině základních práv a svobod, jež je součástí ústavy. Neslaný nemastný „koaliční ombudsman“, případně ombudsman názorově podobně radikální jako poradce pro lidská práva Roman Joch, napomůže možná nezamýšlenému leč naprosto očekávatelnému pádu vlády do náruče extrémistů všeho druhu. Jochem má už nakročeno. Volbou ombudsmanky spojené s jinou částí politického spektra, za kterou navíc stojí průkazná mnohaletá úspěšná práce na poli lidských práv, prokázala by vláda větší sílu a velikost nežli se jí možná kdy během panování podaří.

Petr Nečas má příležitost prokázat, že ochranu občanů před zlovůlí státní správy a ochranu lidských práv vůbec nevidí pouze optikou Romana Jocha. Může se více seznámit s průběhem „kuřimské kauzy“ a rolí Anny Šabatové. Sám nedávno v rozhovoru pro deník Právo říká: „Důvod nebyl dán takzvanou levicovou orientací paní Šabatové, Mně je jedno, jak je kdo politicky orientován. Mimochodem já si charakteru a statečnosti paní Šabatové velmi vážím, jako člověka ji nesmírně respektuji. I pozici zástupkyně ombudsmana dělala dobře s jednou výjimkou, kterou já považuji za fatální.“ Tou výjimkou má být právě kauza sestry Mauerovy a Barbora Škrlová. Co k tomu dodat?

Bezmála před čtyřmi lety přišly za zástupkyní ombudsmana Annou Šabatovou dvě ženy a vylíčily příběh a starost o osud malého děvčátka nalezence. Není dobré hodnotit tehdejší situaci pohledem generála po bitvě. Co mohla zástupkyně veřejného ochránce práv učinit? O žádné týrání ani náznakem nešlo. To by samozřejmě musela oznámit. V ten okamžik vůbec nevěděla nic bližšího o dalších chlapcích. Sestrám Mauerovým v souladu s posláním ochránce poradila, že takovou situaci mohou řešit jen u opatrovnického soudu. Že šlo téměř o podvod století, v tu chvíli nemohla tušit ani náznakem. Nebyla jediná, koho podvedly. Oklamaly celou řadu odborníků i soud. Týrání chlapců i Barbory vyšlo najevo mnohem později a bylo odkryto naprostou náhodou. Pro připomenutí: v zahraničí se Barbora Škrlová několik měsíců úspěšně vydávala za třináctiletého chlapce Adama.

Na ODS se v tuto chvíli snáší letní deštík kritiky i z pravicových mráčků. Roman Joch je totiž i pro mnohé pravicové liberály silné sousto.

V Britských listech píše Boris Cvek: „Nedovedu si představit v rámci EU či USA, že by Roman Joch mohl být politikem za nějakou stranu a zároveň by ji svými názory zcela nezdiskreditoval u většiny voličů... Dovedu si představit jediného českého politika ze všech současných i minulých politiků po roce 1989, který by tohle dokázal udělat, a myslím tím Miroslava Sládka... V bytostném zájmu premiéra Nečase a celé vlády by přitom mělo být distancovat se od jakéhokoli pravicového extremismu a tmářství, které jim budou podsouvány ze strany levice i bez ohledu na Jocha. Navíc moderní pravice by měla mít o problematiku lidských práv aktivní zájem a nikoli ji chtít ubíjet arogantním myšlením z dob kolonialismu.“

V posledním dvacetiletí působilo v popředí české politické scény několik zajímavých politiků — katolíků. Míněno katolíků, kteří se takto sami deklarovali a k víře se veřejně hlásili. Silou ducha, mysli i vlivu největším mezi nimi byl zesnulý Josef Lux. Lux byl prvním opatrným zastáncem myšlenkového a politického sbližování křesťanů, zelených a liberálních demokratů. Bývá mu vyčítáno, že vedl KDU příliš doleva. Můžeme jen litovat, že mu Bůh nedal možnost spolupracovat s jeho ideovým následovníkem Vladimírem Špidlou. Lidovci po červnových volbách politický vliv ztratili. Lze se domnívat, že pod vedením Josefa Luxe by bylo vše jinak. Ale to je jiná kapitola.

Stále jde o Kalouska. Ten se od KDU distancuje, kde může, pro zvýraznění distancemi dokonce založil politickou stranu. Ani to by mu nemuselo bránit v uchopení odkazu Josefa Luxe, lidoveckými politiky dávno pohřbeného. Lux by se nekamarádil s Romanem Jochem. Chápal by smysl a význam instituce veřejného ochránce práv a odmítl by tančit současné koaliční divočiny.

Jistě nemůžeme v dohledné době čekat koalici, v níž se sejde ČSSD a TOP 09. Už dnes by se však mohli setkat nad Luxovou památkou a zvolit Annu Šabatovou ombudsmankou. V silách Miroslava Kalouska jistě je získat pro tuto volbu premiéra Nečase. V silách Vladimíra Špidly zase vysvětlit sociálním demokratům, proč se dá v této věci táhnout s Kalouskem za jeden provaz.