Shodou okolností prožíváme v těchto dnech hned dvě větší aféry, týkající se tajných služeb a tajných policií v přítomnosti i minulosti, jež ukazují v plné šíři stinné stránky existence těchto organizací. Případný vstup Andreje Babiše do vlády znovu otevírá otázku lustrací tajných spolupracovníků StB, které měly sloužit jako nástroj vyrovnání se s minulostí, ve skutečnosti se však staly pouze nástrojem politického boje o jiných nepříliš vhodných způsobech využití nemluvě.

A bývalý pracovník americké tajné služby Edward Snowden odhalil, jakým způsobem americké tajné služby sledovaly v celém světě korespondenci, emaily a telefonáty prakticky kohokoliv včetně takových význačných osobností jako Angela Merkelová nebo papež.

Nyní pro případ, že by byl unesen nebo zlikvidován, hrozí zveřejněním seznamů agentů všech význačnějších tajných služeb, které měly USA k dispozici. Pro řadu států by to byl prvotřídní šok, z něhož by se těžko vzpamatovávaly. Není proto divu, že se ve světě vzmáhá otázka: „Jak dále, co máme dělat, jak se proti takovým věcem máme bránit?“

Odpověď na ni je stručná a jednoduchá: Bez tajných služeb a tajných policií! Tyto organizace nikdy v historii nebyly založeny na demokratických principech, z povahy své činnosti vždy byly ochotny porušovat platné zákony, respektive dodržovat jen ty, které se jim samotným hodily, a tyto zákony si upravovat dle svých potřeb.